Ivu Bittovou mám ráda. Naučila mě ji poslouchat dcera, její hudba i projev má zvláštní sílu. A kouzlo.

Olinko, my jsme donesly Čerta z Chvalské tvrze. Mělo tam být 100 koček a on byl sto prvý. Donesli ho mladí lidé na poslední chvíli s tím, že mění podnájem a v novém ho nesmějí mít. Měl u sebe cedulku, kdo je, co rád dělá a jí. Od první chvíle byl doma naprosto suverénní. Z informací bylo vše naopak, i jídlo, i zájmy. A protože se jmenoval Mikeš Ivánek, tak jsem prohlásila, že je určitě původem "Rusák", silný, bojovný a rozpínavý. :-) Kéž by mu to dlouho vydrželo!

Ano Dani, tepláky obalené sněhem, uhelné prázdniny. Tohle jsem také prožívala i když část ještě za války, takže jsme někdy, za náletu, museli nechat všech her a utíkat do krytu.

hezky jste to napsala.

Zuzko, je jasné, že se u tebe kočky mají dobře. Mám dvě kamarádky - kočičí mámy, které na ně také nedají dopustit. A zrovna teď chodíme za kočičím kamarádem, podobným tomu tvému na fotce, protože jeho lidská rodina jela přivítat svého čerstvě narozeného čtvrtého vnuka.

Krásné...

Kdysi jsem také nastavila špatně budíka, ale to mi bylo necelých třicet let. Vzbudila jsem děti ve tři hodiny ráno a teprve když už měly i kabátky, přišla jsem na svůj omyl. Bylo mi divné, proč jsou tak ospalí, to ještě chodily do školky.

Před touto ženou se v úctě skláním, u nás v archivu se ještě poměrně nedávno pátralo po stopách někdejších zavlečených dětí, avšak bohužel bezvýsledně.

Tak takovou fotku paní marie Rottrové jsem ještě neviděla. To je opravdu unikát. Líbí se mi to.

Naštěstí je už teď všechno jinak, na kočičí pohádku se těším.

Psí příběhy byly moc hezké, jsem zvědavá na ty kočičí.

Bezva test, super nápad. Zdravím paní Zuzanu a paní Marcelu! Dosáhla jsem osmi bodů, tedy žádná sláva! :-)

Můj syn v sedmi letech ,,lovil"ryby ve vypuštěném rybníce.Syna zachránili sousedé,ale holiny zůstaly do dneška v rybníce a syn přišel bos.Je to už 30let.Při pohledu na jakýkoliv vypuštěný rybník to mám znovu před očima.

Vtipná tečka za tématem týdne, které jsme věnovali psím miláčkům. Téma týdne sice skončilo, ale vaše příběhy o pejscích či zkušenosti s jejich chovem můžete posílat i nadále.

Zdeňku, moc se mi líbí, že se s námi dělíte o tajemství svého šuplíku.

Vaše stránky se mi moc líbí,ale měli byste je obnovovat,aby zde nebyly články starý skoro rok!!!

Léta běží i když nechceme. Naše děti už neví nic o dřevěných lyžích a my jsme byli šťastní, že je máme.

Zuzko,prima povídání. Na psí příběhy jsem se těšila, pejsky miluju, ale nikdy jsem se k nim nedopracovala. A ty jsi nejen úžasná básnířka, máš i spisovatelský talent.

Zuzko, vím, o čem to je. Tři roky jsme to zažívali 3 krát týdně. Teď, když nemusíme, se od sebe nehneme. :-)