Moc hezké. Máte úžasný slovník. Na klepání koberců na dvoře jsem už zapomněla.

Tak já se, Blanko, budu snažít zareagovat. Napsala jste to dobře, na můj vkus trochu mentorsky, ale budiž. Všude se najde podvratný živel, tak proč ne na íčku. Dovolím si s vámi nesouhlasit v případě vámi zmiňované autorky článku, který to celé vyvolal. Ona a jí podobní tady opravdu nemají co dělat. Více se k tomu vyjadřovat nebudu. Nicméně vás tu srdečně vítám a třeba se někde osobně potkáme.

Myslím, že jsem to našla.

To je otázka osobního vkusu. Některé známé ženy - třeba Edith Piaf nebo Coco Chanel - byly s černou barvou spjaty. Také si vždy vzpomenu na Táňu Havlíčkovou (i když ta není seniorka), která připravovala první módní přehlídku i60.

Také už několik let vím, že to tak určitě bude podle vlastních zkušeností.

Blanko poznámka "potřebujeme ozvučit" mě rozesmála. Jste správní dobrodruzi.

Pěkná fota, krásný název.

Našel. O pár stanic dál jsem navštěvoval Festival horolezeckých filmů.

Smekám před tím, jak přesně jste vystihla, co může mnohé z nás postihnout. Kéž by byl vždy nablízku někdo, kdo nás i přesto bude chápat.

Přečetla jsem to jedním dechem. Smích a pláč, pláč a smích, bývá se mnou každý z nich. Napsal jste to krásně.

Dobrý den,zkuste si projet Červenohorské sedlo v zimě,to budete mít teprve zážitek !!

"Jedna přední česká banka dělala průzkum..." - osamostatnění se mladých lidí je u nás spojeno většinou s hypotékou na bydlení a to znamená výměnu "závislosti na rodičích" (kde ale jde vlastně o vzájemnou a nepodmíněnou pomoc) za téměř doživotní závislost na bance. Rodiče pak v důchodu následně vyřeší svoji sníženou životní úroveň zastavením nemovitosti bance. Výsledkem je, že potomek nic nedědí a stává se doživotním nádeníkem. Kdo si zaplatil tenhle článek?

No vida, vypadá hezky. Asi jsem tam nikdy nebyla.

Zuzanko, odhaluješ ve svých básních svou jemnou a kultivovanou duši. Jsem ráda, že tě znám.

Ano, absolutní souhlas. Já mezi ty kutily také patřím. Je fakt, že Internetu jsem našel jak krok za krokem vyměnit těsnění pod hlavou motoru u Fiat Marea. Je třeba zavřít oči a skočit, nebát se.

Vynikající článek. Sama pracuji dobrovolně tam, kde to považuji za důležité.

Asi jsem to našla, ale pro člověka, který tam nebyl a nezná to tam - tak jsou fotky k ničemu. Jenom podle nápovědy jsem usoudila, že jsem to našla.

Zuzko, pěkná reportáž a snímky.

Chlapi občas se služebními zbraněmi proti všem předpisům "blbli", ještě, že se v tomhle případě nic nestalo a vyprávění i teď po letech vyznívá humorně.

Je to pěkná vzpomínková úvaha. Sama babička nejsem a nedovedu si představit, jak bych se chovala jako současná babička. Proto si netroufám kritizovat.