Šla jsem po té stráni a našla. K neodmyslitelným událostem obce se řadí fašankové slavnosti a hody

Už jsme tu jednou měliněco podobného - na tři písmena :-) to ještě nebyly Hrátky s češtinou :-) Ves Týn jak ráj pro oči. Zde lán kol řek, tam les pln hub, sam dub, buk. Prý zde žil pán Vok, ten pět žen měl! Zde dům, tam pan Ráž žil. Byl blb, umí jen pít. Moc pil rum, sud piv, pak rád vše bil. Kdo chce psa bít, hůl....Eva lká: pij míň. Tak dal Evě pět ran pod oko, ona šla dál, Ráž byl zas sám. Zde tis, dál dům. Tam žil muž Jan. Ten měl tři psy. Pes Max byl chrt, šíj jak laň měl, uši jak vlk, oči jak rys. Pes Rex byl vlk jak ďas. Pes Udo jde jak páv. Kam jde pán, tam jde pes. Jan měl úču Idu. Jan jen dře jak kůň, orá lán. Zlá Ida: Dři víc, jez míň, dej vše, zab psy! Zas máj, noc jak čar, jen Ida řve. Jan jak rak, zře jak býk, pak nůž... žel, Ida šla pod zem. Jan měl žal pár let. Dál les, tam dům, tam pan Tom. Tom byl též sám, byl gay, rád při mši pěl. Bůh zná ten chór, věž, kůr, tam sto bab, sám Tom. Zač ten bol?...

Tedy toto mne více než oslovilo. I já preferuji šediny, i mne více léčí les, příroda, než léky. Článek mne zaujal a ač do teď mne zajímala Helen Mirren, smekám i před touto dámou.

Takovou lesní krásu a pohodu bych chtěla také zažít. Snad se mi to podaří zanedlouho v jižních Čechách. Díky.

Moc hezké obrázky, díky...

takže soudím, že je tam veka (nebo chleba) ve vajíčku, tvaroh a rozinkami, chleba-plátek, mírně přepálené řízečky, aloe nebo dužina - okurka, cuketa...,neee, už to vidím, to je rebarbora....!!!. Poslední netuším :-)

Právě dnes se mi zdál krásný sen, takže Vašimi řádky se po ránu také hned opíjím... Díky

Prima. Podívala jsem se na Maléry. Vtipné, neupovídané.

Docela by mě zajímalo, pane Miloši, jak jste poznal, že jde o trestance??? To, že byl pes řádně dostudovaný, mě rozesmálo, a to je při vašich hororech vzácné.

Trošku skrytá reklama a přiznám se, že jsem si musela najít, co znamená slovo "friendly" A ono je to hezky česky "přátelský".

Škoda, že jsem měla možnost navštívit jen samotné město Třeboň, a to ještě před pár lety těsně před vánoci. Mohu ale na něj pět samou chválu. Aspoň, že k Schwarzenbergské hrobce jsme došli pěšky. :-) Pěkně jsem si to všechno připomněla.

"Přesluhování v penzi" by mi přineslo nemalé finanční prostředky a spoustu kvalitních zahraničních zájezdů. Nároky mého zaměstnání na psychiku byly tak veliké, že jsem dala přednost zdraví.

Děkuji za radu a odkaz.

**********

**********

Díky za nádherné verše...

Vašeho zpovědního článku si nesmírně vážím. Alespoň velmi vzdáleně si ty potíže dovedu představit, protože už v mládí jsem měla úporné svědění vlasové pokožky, na které mi kromě kortikoidů nikdo nedal nic účinného. Pomohl jen pobyt u moře. Tyto stavy se mi v zimě, když je suchy vzduch z ústředního topení a navíc nosím pokrývky hlavy, stejně vracejí, sice to není vidět, ale rozhodně nic příjemného. Držím Vám palce.

Kéž by takových mužů (ale i žen) bylo víc

To jsou krásné myšlenky! Takovými se ráda zaobírám a ráda je posílám dál. Těší mě, že se ke mně vracejí.

Tak to aspoň část vědců učinila velký pokrok, když konečně přijala, co o vědomí hlásali všichni moudří mudrci světa. Naše vědomí nám může stejně pomáhat jako škodit, když mu to umožníme. Klíčem k němu jsou naše myšlenky.