Inu, nejvyšší čas na změnu. Vždyť změna je život...Nepochybuji o tom, že ji zvládne.

Lyrika okořeněná erotikou nemůže škodit. V tvém podání, Zuzko, má obzvláštní kouzlo. Zrovna nedávno jsem přemýšlela, jak by byla (ta erotika) přijata. A už je to tady...

Obávám se, že přechod na EURO nebude o nic lepší. Ať počítám, jak počítám, moc jich nedostanu.

Také mám slovenštinu ráda. :-)

Ani se nedivím, na silnicích je už docela "husto". Jen doufám, že tak husto nebudeme mít i nad hlavami.

Článek mi připomněl mou babičku, která do vysokého věku moc ráda jezdívala na zájezdy s důchodci a pak vyprávěla a dlouho vzpomínala. Děláš záslužnou práci, Hanko.

Nejsem si jistá, je-li moudré oživovat minulost, i když chápu, že takovým svodům se těžko odolává.

Jako sport by se mi líbila mnohem víc. Dost mě děsí, že v této době skutečně odpovídá "podmínkám současného, rychle se měnícího světa". Jen čekám, kdy se objeví v osnovách jako součást tělesné nebo občanské výchovy.

Dnes jsme byli na filmu Šmejdi.Pro všechny diváky nad 65 let je promítán zdarma.Je myslím, jen dobře,že byl natočený!!!!

Uměl být poděs i poeta a nad tím čnělo jeho mně blízké člověčenství.

Zuzko, to je mnohem víc, než jsme si mohly přát, když už nám není -cet, ale -sát. Pro mě jsi ověnčená nejen světlem, ale i vavříny.

Zajímavý projekt, oboustranně prospěšný.

Jani,tya tam byla nebo tam bydlíš????My na Rejvíz jedeme příští měsíc na zájezd.nekolikrát jsem tam už byla.Nádherné místečko!!!

Měla jsem kolegyňku Blížence, dost mladší než já, byla veselá, společenská, ale někdy opravdu jak dvě bytosti v jednom těle. Jednou řekla tak, podruhé tak, všechno myslela v tu chvíli vážně. A muži, ti od ní dostávali zabrat. Byla jak vítr, popletla hlavu a vzápětí se moc divila, proč za ní dotyčný běhá. Naštěstí vždycky včas našla cestu domů a nedošlo k žádným rozvratům. Když o nic nešlo, byl to zážitek ji pozorovat.

:-))

Docela drahý a nebezpečný koníček. Pokud je zvíře zdravé, ani ty sebelepší podmínky nemohou nahradit volnou přírodu. Za pohodlí se platí svobodou...

Pokud jde o rakovinu tlustého střeva a konečníku, tak prevencí není screening, ale totální změna jídelníčku. Dokud to nepochopíme, bude těchto nádorů přibývat. Kdo tvrdí, že jde o dědičnost, neměl by zapomínat, že i "kuchyně" je v podstatě dědičná. Takže ještě dřív než lékaři by měli zasáhnout potravináři, kteří mají na vysokém počtu těchto onemocnění svůj nemalý podíl. Regály jsou plné denaturované stravy obsahující kvantum různých jedovatin, které se v konečném působení na organizmus sčítají. Když si koupíme deset potravin, které obsahují ještě povolené množství škodlivin, musíme počítat s tím, že dohromady představují podstatně větší zátěž pro tělo, které se jich pak musí nějak zbavit. Často tak, že se někde v těle usadí a zadělají nám na zdravotní problém. Začít ovšem musíme každý u sebe, protože je na nás, co jíme. Screening pak může být šancí, jak zachránit, co se ještě zachránit dá.

Hanko, moc hezky se mi s vámi putuje. Dnes jsem se dokonce přistihla při myšlence, že by nemuselo být špatné podívat se na některé z míst, o kterých píšete. A to jsem spíš horská koza než mořská panna. :-)

Dobrý den, téma asi pro mne. Nedokážu přestat kouřit, tak už mne několikrát napadlo, že by mi snad pomohla hypnóza, ale nevím jak na to.

Když jsem byla v Lednici na zájezdě, tak jsem z Minaretu do vody vhodila svou náušnici. Jednu jsem někde po cestě ztratila, tak jsem tu druhou hodila do vody. Zatím jsem se tam pro ni nevrátila. Ale je to již spousta let.