Byla jsem v památníku Borodino v Moskvě, protože dnes je to jen cesta metrem. Je to něco podobného jako v Praze Maroldovo panoráma - Bitva u Lipan. A jako "obraz" z každé války je to pohled, na který se ani zapomenout snad nedá.

Kdo by to do "třetího prince" řekl? Tak ať mu ještě dlouho chutná a vaření ho baví.

S pažitkou, koprem, zelenou cibulkou, ředkvičkami, rajčátky ...mňam!

Radost už pro oko.

To by určitě tak dlouho v naší lednici nevydrželo...

Vypadá to moc hezky.

Vypadá to dobře a nepochybně stejně chutná. Já bych si k tomu přidala misku syrové zeleniny a olizovala bych se až za ušima.

Před dvaceti lety bych řekla : Ne, ne, ne! Teď mám své webové stránky a ráda chodím na jiné...

Růženko,to je nádhera,děkuji a musím vám napsat,že jste mimořádná žena ve všech směrech. Na Floru já bych se jen těžko dostala,tak jsem aspoň ochutnala z vašeho příspěvku,Moc děkuji.

...papuče letí pod pohovku... "Něco o lásce" , zpíval Pavel Dobeš již v roce 1988. To mi některá z mých dvou hemisfér zpívala, když jsem četla o "Skloňování" slova LÁSKA. Abyste si to mohli "oživit" přidávám link http://www.youtube.com/watch?v=sxY1vNA_fqs

Pěkné a pro mě velmi aktuální. Po letošní dlouhé zimě, kterou jsem trávila často u PC, se mi dost zhoršil už tak špatný zrak. Mimo jiné je zajímavé, že brýle mají jméno podle berylu. Příští týden navštívím oční lékařku, abych si mohla pořídit nové.

Přeji paní Halině i všem, kteří jsou ochotni dělat také něco pro jiné lidi, hodně štěstí a radosti z dosažených cílů.

Můj duchovní průvodce mě kontaktuje různými způsoby. Nejčastěji si náhle uvědomím, že něco VÍM. Ten pocit téměř fyzicky vnímám za hrudní kostí. Někdy je to prostřednictvím některého zemřelého člena rodiny. Můj dědeček, který zemřel v Osvětimi, a proto jsem se s ním nikdy nesetkala, byl na počátku jednoho hezkého a dnes už dlouhodobého přátelství. Můj otec mě varoval, když těžce onemocněla moje dcera. Často se mi za zavřenými víčky objevujje oko, a to různé. Lidské, zvířecí (koně, dravce), otevřené, zavřené i slepé. Občas na sebe bere podobu motýla. Můj anděl strážný nemá tvář, ale občas ho cítím ve své blízkosti - pak mi po těle přeběhne příjemné mrazení, nebo mi vhrknou do očí slzy. Za poslední dva roky mi nejméně 3x pomohl, když jsem ošklivě spadla - kdyby mě nepodržel, byly by následky podstatně horší. Mimozemšťany bych nepodceňovala, i když s nimi nemám žádnou osobní zkušenost. Aspoň si to myslím.

Jak jinak než hezky česky. Třesky, plesky, hromy, blesky. Četlo se to velmi hezky.

Je vidět Jitko, že o životě mnohé víš a moc hezky to veršem zúročíš.

S nějakou zábranou proti vandalům ať již "našincům" či "cizincům", kteří se sápou na našeho sv. Václava a jeho koníka, souhlasím. Jen mám vážné obavy z toho BRONZOVÉHO řetězu. Podle článku na obrázku vypadá dobře. Ale... známe svoje Papnheimské, že? To ten řetěz bude někdo 24 hodin hlídat? Nebo bude řetěz kvůli Balbínově poetické straně vypadat jinak?

Básnířko, máš ve svojí bezedné studnici vůbec nějaké dno? Silně pochybuji.

Je to hezky poeticky náladově plasticky napsané. Jen bych tomu vytkl dvě hlavní figury základního skladebného principu. Je to článek o jaru (Vesně) nebo o staré třešni? Vyváženěji by působil článek o jaru s třešní jako dokreslením atmosféry a nebo o staré třešni a pasáží o jaru jako úvodem. Ale to je jen otázka přechodu mezi oběma částmi. Jinak formulace, slovní obraty a spojení, struktury vět a ostatní se mi moc líbí. I přítomnost srozumitelné pointy. Próza milá, čtivá a bezprostředí. Jiště nejsem sám, kdo si rád přečte další Vaše dílo.

Sice hloupý, ale vrah ...

Toto doporučení paní Kučerové mohu jen potvrdit. Nejen,že se "proběhnete" po lékárnách, ale také si např. vyslechnete "to si myslíte, že naše lékárna je nafukovací?" tak jsem dopadla u inhalátorů a od té doby vybírám léky najednou a recepty si nechávám psát s předstihem.