Já si pamatuji z dětství, že při neštěstí u Stéblové u Pardubic byla mezi oběťmi i jedna mladá paní z našeho městečka Lomnice n. Pop. Říkalo se, že ji manžel identifikoval podle snubního prstenu. Sama jsem pak byla v blízkosti železničního neštěstí u Vodňan před několika lety. Jely jsme se v létě podívat se sestrou z chalupy v Týně do Vodňan, čekaly jsme na stanici na vlak zpět, ale ten už nepřijel, protože se několik kilometrů dále srazil se zpožděným protijedoucím vlakem. To bohužel také zavinil lidský faktor. Ve směru od Budějovic byla výluka a vlaky byly zpožděné. Za normálních okolností se měly oba vlaky míjet v nějaké železniční stanici směrem na Prachatice. Jinak tam vedla jen jedna kolej, a na tu klidně pustili vlak na Vodňany, i když ten zpožděný ještě neprojel.

Dříve jsem mívala silné rýmy, trvající týden, třeba třikrát za zimu. Když se mi spustila rýma, byla jsem jako učitelka zcela nemožná. Dnes, kdy dávám přednost nemasité stravě a celkově jinému životnímu stylu, téměř rýmu neznám. Pokud někde prochladnu (hlavně od nohou) a cítím podrážděný nosohltan, vsadím na homeopatikum Coryzalia, k dostání v lékárnách. Zpočátku musím ale vzít několikrát za sebou (tak po půl hodině) dvě globule, pak intervaly prodlužuji a beru už jen jednu globuli. Někdy se rýma nespustí vůbec, někdy ano, ale velice bouřlivě rychle a druhý den už doznívá. Na rozvinutější stav chřipky pomáhá stejným způsobem homeopatikum Paragrippe. Obdobně lze užívat i Echinaceu /třapatku nachovou/, ale také na začátku "koňskou dávku" 40 kapek a pak už vždy po hodině jen několikrát za sebou po 10 kapkách. Druhý den už jen dvakrát 10 kapek. Proti horečce, kterou ale není dobře hned srážet, působí spolehlivě homeopatikum Belladonna (je báječná i při úpalu). Já se opravdu klasickým chemickým lékům obloukem vyhýbám, jak mohu. A abych nezapomněla, blahodárné je lidské teplo. Vlastníma rukama si nahřívat čelo, dutiny, krk, pokud zrovna nemáme někoho, kdo nás bude zahřívat a dávat nám svou energii. :-)

Pane Zdeňku, mám ráda vaši poezii faktu, které rozhodně poetičnost nechybí.

Zuzko,se zájmem se si přečetla tvůj článek.Lídé jsou různí.....jak kdysi řekl jakýsi klasik.Ale mezi lidmi jsou také svi......,kterým nevadí,zda se chovají hnusně k věcem,mužům či ženám.Zažila jsem pár "zvláštních" situací,takže se ti nedivím!!!!Naopak.Obdivuji ,že dosud dokážeš bydlet na stejném místě. Ale snad se opravdu trochu doba změnila .Kdo ví???? V příštím roce bych si přála.aby všechny dobré skutky byly odměněny stejně a všechna ZLA "odměněna".s "úrokama/!!!!!

Láska je uličnice, obnažuje nám těla, když duše by si jistě, povídat ještě chtěla. Zase jedna z tvých nejpovedenějších Zuzko! Tleskám!!!

Přes všechny demografické prognózy je jasné, že kdyby se v naší zemi lépe hospodařilo a nekradlo z rezerv na penzijní zabezpečení lidí, tak by životní úroveň důchodců byla daleko vyšší a valorizace by probíhaly bez problémů. Zatím si podle zákona zvýšili důchody především lidé z vyšších příjmových skupin. Pochopitelně na úkor důchodců s nižšími příjmy. Ústavní soud to ochotně schválil, protože jeho soudci si tak zvýšili své budoucí vysoké důchody. Předseda ústavního soudu je dávno v důchodovém věku, ale může na rozdíl od horníků pracovat třeba do 75-ti let.

Taky bych raději viděla ohňostroj někde v klidu o vánocích a ne až na Nový rok, jako v Praze. Ti, kteří bydlí vysoko, třeba v Bohnicích, vidí krásně na Prahu a stačí jim to, většinou ale obrovské davy táhnou do centra na nábřeží a je dost náročné dostat se pak městskou dopravou zpět.

Maruš, vytvořila jsi zajímavou pozvánku k návštěvě Vysočiny. Ty sochy také znám, i když jsem nebyla u každé z nich. Ale líbí se mi ty nápady, zpracování i trefné umístění soch na příslušných místech. A tuto neděli 22. 12. probíhalo slavnostní odhalení dalšího díla Míši Olšiaka – Čert u stolce s rozehranou partií šachu. Bohužel, nebyla jsem u toho, a asi ani Ty ne, že? Máme důvod příležitostně se zajet podívat do blízké Chotěboře (tam je prý to nové dílo umístěno).

Pane Horenský. Oceňuji, že máte svůj vlastní osobitý styl, který navíc plně koresponduje s žánrem.

Když je dostatečně silný imunitní systém, poradí si. Vyžaduje to však vžít si určitý životní styl. Už k tomu ani nikoho nenabádám. Většinou mi odpoví že člověk na něco umřít musi, nebo že tělo má jít do hrobu zhuntovaný či podobný nesmysl.

Opět velmi dobře a čtivě napsaná báseň. A obsah velmi aktuální. Někdy je to nevyřčené, jak to hezky popisuješ, pravdivější než zdvořilá fráze.

Miládko,díky za dobrou radu,ale slibuju,že tohle určitě nedodržím.I Tobě - šťastné a veselé...

Štědrá večeře už byla, na chvíli jsem zaskočila, abych něco napsala, krásné svátky popřála.

Jsem nadšená,že tohle někdo vymyslel,může v tomto areálu vlastně dožít i nepohyblivý člověk a myslím,že mu zbyde i více peněz,než někde v ústavu.kde nemá žádné soukromí.Fandím a přála bych si stáří strávit v takovémto zařízení.

Bohužel jde o zbraně, ale je třeba ocenit ruské konstruktéry a výrobce, že dokázali vyrobit skvělé a konstrukčně jednoduché tanky, samopaly i letadla jako Jaky, Tupolevy nebo Migy. Kdysi jsem skákal padákem ze starého dvojplošníku Antonov-2 zvaného v Česku Andula. Jednoduchá, ale spolehlivá mašina. Rozborky a zborky AK-47 na čas to bývaly testy zručnosti vojáků. Někde se dělaly i poslepu. Dnes má AK-47 na vlajce hnutí Hizbaláh nebo i Mosambik. Zvláštní symbolika. Někdo má v Africe na vlajce luk, šípy a štíty.

Čtenáři mohou číst,jen když mají co.A o to staráte Vy,Vaše radakce.Nejlepší portál mohou číst i nejlepší čtenáři.Vy jste začali,my pokračujeme.Děkujeme a krásné vánoce,zdraví a hodně nových nápadů v novém roce.