Snažím se pochopit, ale stále nechápu. Proč? Proč jsme tam, kde určitě ani Václav Havel být nechtěl. To si myslím já. Ovšem? Výsledkem mého poznání je víra v Boha. A za to jsem vděčná. A to je dost.

Koho by neokouzlil? Dodnes tyto večerníčky v podání paní Bohdalové pokládám za jedny z nejlíbeznějších.

Až mi zas někdo poví, že nelze lásku vyjádřit slovy, jak marně se o to snaží básníci i literáti prózu píšící, já odpověď mám pro něj takovou: Tak to nečetl jsi ještě Pivcovou.

Myslím si, že víc, než snaha šetřit, tady funguje zvyk,. A ten, jak je známo, je železná košile. Tak to dělají převážně ti, kteří chodili brzy ráno do práce a potřebovali se najíst rychle, i ti, kteří si tento zvyk jíst po ránu bílé pečivo nesou celým životem už od dětství. Jen si vzpomeňte, co nabízely nemocnice, které si občas mylně spojujeme se zdravím. Nebo co se pokládá za klasickou kontinentální snídani. Nad ovocem a zeleninou většina mých vrstevníků ještě v mladších letech života ohrnovala nos a pokládala je za méně hodnotnou potravu. Opak je pravdou. Rozhodně si dám k snídani raději voňavé ovoce, než rádoby zdravý jogurt s bůhvíčím. A k obědu zeleninu s kouskem masa, než maso s kouskem zeleniny, což je u nás zažitá praxe. A ještě častěji si libujeme v omáčkách plných mouky. A přitom získat chuť k jídlu, a tím zároveň i k životu, je mnohem snadnější, než si dovede většina zastánců klasického stravování představit. Nepíšu to proto, abych byla za chytrou, ale proto, že to mám vyzkoušené a léty ověřené na vlastní kůži.

Zuzko, chvílemi mám pocit, že se díváš klíčovou dírkou a potají píšeš kroniku mého současného života. Tvé verše se mi líbí stejně, jako on.

Tyto verše vnímám jako báječný protestsong. Kdyby lidé nebyli zpozdilí, mohlo by konopí člověku sloužit v mnoha oblastech života. Kdyby...

Moc poeticky zdařilé, opravdu, a takové optimistické. Prima.

Zuzko,tentokrát jsem trochu v rozpacích,básnické vyjádření je nádherné,ale ten obsah mi k tobě nesedí,sálá na mě tak trochu beznaděj,i když možná touhu žít,si každá z nás představuje jinak.Fotku redakce vybrala k tomu příznačnou,a tak ještě znásobila můj pocit.Možná je to ale jen moje mylné chápání.Přesto díky.

Upřímnou a hlubkou soustrast rodině p. Zd. Rytíře. Jeho texty , nádherné texty ke krásným písním nám budou všem určitě moc chybět.

Tahle výstava by mohla být putovní,věřím,že zájemců by bylo dost.Pro mnoho lidí je Ostrava hodně daleko.

Děkuji za tip na vánoční dárek. :-) Knih, které nám napovídají, jak se posunout k lepšímu životu, je na našem trhu spousta. Stačí si vybrat, ale nestačí jen přečíst a snít. Přečtené a pochopené je dobré také žít. Přinejmenším by ubylo nespokojenců a lidí z vlastní vůle nešťastných.

Oba jsem poslouchala ráda.

Já sice ráda cestuji i ven, ale krajinu u nás mám také ráda. A nejvíc vzpomínám na Český ráj, kde jsem vyrostla. Tam je příroda krásná právě na podzim, kdy smíšené lesy hrají všemi barvami. Tak krásně jako Ty bych se ale ze svého obdivu vyznat neuměla.

Když jsem před časem navštívila Švédsko,o kterém jsem pak tady psala příspěvky na pokračování,velice jsem spolu s ostatními obdivovala to,co seniorům nabízejí.A častečně jsme i záviděli.

To já zase nechápu lidi, kteří se penze bojí. Nikdy mi nebylo v životě líp. V dětství jsem musela dělat, co řekli rodiče, v dospělosti se podřizovat zaměstnavateli a teprve teď, ve stáří si mohu dělat, co chci. Rozhodně nesedím u televize a nepospávám. Dokonce i fakt, že jsem na tom finančně mnohem hůř, mi za tu svobodu stojí. Nejen, že se nenudím, ale občas mám pocit, že by den mohl být delší, abych stihla všechno, co bych ráda. Kdo nedělá fyzicky těžkou práci, ale takovou, která ho baví a naplňuje, ten vydrží pracovat až do smrti. Takže pana Borna chápu.

40 Kč za necelá 4 deka potravy, to je docela dost.

V tomto případě dávám přednost koulování.

408! O víkendu jsem byla na cestách, ale stihla jsem vyluštit 12 křížovek, které jsem nakonec zapomněla v termínu odeslat. Moje chyba. :-) Všem výhercům blahopřeji a už se těším na další křížovky.

Moc zajímavé. Dokonce pravděpodobné.

Helenko, moc ti držím pěsti, ať je tvá snaha úspěšná, ale tak trochu si přeji, ať to není příliš rychle, abys nás ještě chvíli těšila svými postřehy. Kdyby se hublo smíchem, jsem po jejich přečtení jistě aspoň o pár dekagramů lehčí. Mám stejnou zkušenost, že všechno zlé je k něčemu dobré, ale nemusí být toho zlého příliš.