Helenko, moc ti držím pěsti, ať je tvá snaha úspěšná, ale tak trochu si přeji, ať to není příliš rychle, abys nás ještě chvíli těšila svými postřehy. Kdyby se hublo smíchem, jsem po jejich přečtení jistě aspoň o pár dekagramů lehčí. Mám stejnou zkušenost, že všechno zlé je k něčemu dobré, ale nemusí být toho zlého příliš.

Děkuji za všechny podzimní lístky ze světa. Také ráda cestuji, ale většinou jen v rámci republiky. O tom, jak to vypadá za hranicemi, mi stačí číst nebo poslouchat vyprávění jiných. Vnímám to stejně, jako bych tam byla, obzvláště když je k vidění i nějaký obrázek.

S tím plně souhlasím, ale vidím i zde, na i60, jak se většina z nás bojí vyjádřit svůj názor. Inu, zvyk je železná košile, ale doba je taková, že se za sebe musíme začít bít sami, abychom se nedožili toho, že co si neuděláme, nebudeme mít. Na rozdíl od mladých máme něco, co oni ještě nemají - zkušenosti a nadhled. Využijme jich.

Za sebe děkuji, i když se ani v nejmenším necítím stará. To, že občas něco bolí, beru jako daň za to, že tu ještě jsem. Spousta mnohem mladších lidí už tu dávno není. Čím jsem starší, tím víc mě život baví a nepouštím si k tělu, že ho budu muset opustit. S tím počítám stejně, jako že po podzimu přijde zima. A nepochybuji ani o tom, že po zimě přijde zase jaro...

Zdravý způsob života a správná strava je ta nejlepší prevence nejen proti chřipce. To je zanedbáváno. Tady bychom měli investovat finanční prostředky. Ale je třeba i vzdát se trošku svého pohodlíčka. Spoléhat se na to, že kouřením, pitím, stresem nebo obezitou oslabené tělo ochrání prášky a injekce, to není cesta správným směrem. Velké množství lidí nerado takové názory poslouchá. A co vy? Vzdáte se třeba některých chutných, ale nezdravých potravin? Nebo se budete spoléhat na to, že vás dají doktoři pak opět dohromady? Mají na to spoustu přístrojů, prášků a vakcín a je to skoro zadarmo. Raději bych viděl lékaře víc jen jako rádce, pomocníky a partnery pacientů při jejich boji s chorobou. Podle výsledků naměřených přístrojem určit množství pilulek, to zvládne počítač.

To si už dnes ani nedovedeme představit co všechno lidé ale i zvířata dokázali.

Nemusíš verše psát, ale piš je dále, nemusíš přízeň dát, však dáváš nám jí stále.

Báseň jednoduchá, avšak zajímavá svou strukturou, která jen podtrhuje krásnou a hlubokou myšlenku.

Moc hezké to je, paní Jitko. Nejen, že nálada je popsána velmi sugestivně, ale verš má opravdu krásnou melodiku. Jen si myslím, že na slovo čas by se nějaké jiné slovo do rýmu určitě našlo. Redakce by zasloužila pochvalu za ilustrační obrázek.

Krásná oslavná báseň o pravdě. Lidé se hádají často, kdo z nich má pravdu. Když řeknete šamanovi, že máte pravdu, tak ho to rozesměje, jaké je to hloupé tvrzení. Pravdu vnímá jako synonymum pro skutečnost. Pravda je třeba že venku prší. O tom dešti může někdo vědět víc, protože zmokl, někdo o dešti venku slyšel a někdo ani netuší, že venku prší. Ale déšť přeci nemůže nikdo mít, ve smyslu vlastnit. Hledání pravdy je pátrání po skutečnosti a dohadování se o tom, kdo má pravdu, je hloupé. Líbí se mi, že v té básni to, o tom hledání pravdy, je.

Zuzko,to je krása,číst si tvé verše,měla jsem ten samý pocit,jako včera,když jsem dostala tvé fotky,prostě umíš pohladit duši nás ostatních,jako nikdo jiný.Děkuji ti.

To je pozoruhodný článek. Stejně ale musím vznést svou připomínku, že to, jak jsme prezentováni a jak se k nám chovají věkově odlišní, si ve velké míře režírujeme sami. Nedávejme nikomu příležitost dělat z nás prototyp seniora blbce, který stojí za srandičku nebo za politování.

Výstižné. Také jsem něco napsal o reality show: http://ritualy.webnode.cz/news/je-to-vubec-zabava-/

To mohu potvrdit. Mám s ním dobré zkušenosti.

Je to velmi moudře řečeno, i když při letmém přečtení si musí člověk dát trochu pozor, aby se v chápání "nezamotal". Myslím, že Ty sis takto slova přehazovala záměrně, protože myšlenková složitost u Tebe není nic neobvyklého.

Umíš to moc hezky a lyricky popsat. Ty známé pocity. Opět se Ti to povedlo. Krásně složené verše.

Líbí se mi, že ze Zdeňka je aktuální zpravodaj!!

Když stoupne alkohol, sláva, majetek a pocit moci do hlavy, pak je asi jedno, jakým "proradným myšlenkám" sloužíme. Výsledek bývá stejný, jak už jsme se mnohokrát přesvědčili z historie, ale bohužel stále ještě nepoučili. Myslím, že nás čeká ještě dlouhá cesta.

Pravda pravdoucí,děti a dospěláci mají úplně jiné priority.Někdy je prima se vrátit do dětství a dopřát si trochu lumpáren.Ale i život ve městě přináší také zajímavá dobrodružství,třeba když hledám obchod s oblečením,který tady před pár měsíci ještě byl,nebo když jedu tramvají a ona jede úplně jinam než minule.Dano, moc pěkné povídání,díky...

Povedená! Krásná ukázka toho, jak je všechno relativní.