Kouzelné veršování Jano,moc se mi to líbí.

Po dobrém obědě, dobrá povídka-vzpomínání na staré časy.Velmi jsem se pobavila.V ulici, kde bydlím byl holič pan Herbricht. Ale říkalo se tam U Fialků po starém holiči.Protože vyženil dceru a krám /chodilo se tam také po schodech z rohu/,zdědil všechny móresy starého pána a zařízení holičství.Kamarádila jsem s jejich dcerkou a mám to vše dodnes přes očima.Zákazník zazvonil při vcházení na dveřní zvonec jak jsme my děti toho zneužívali ! Zezadu se vynořil holič /drobný mužíček, který si i dával stupátko k vysokému zákazníkovi/, oblékl plášť a šel na věc.Pusu taky nezavřel.Když byla v holírně fronta, byla debata obzvlášť zajímavá.Noviny v rámech často zůstaly pověšené , jindy velmi žádané.Když jsme zametaly vlasy , dostaly jsme dýško a upalovaly si koupit sladkosti.Stále se s Zdenkou vídáme, také je milovnice pudlíků.Na začátku sedmdesátých let byla celá ulice i s rodným domkem F.L. Čelakovského buldozerem zrušena a jsou zde paneláky...

Sjezdovka na Černé hoře Gripen- Island Ještěd

Dnes jsme si na bruslení povídaly s kamarádkou , co čteme.A ona mě překvapila:"Babičku.Vnučka ji měla půjčenou na povinnou četbu a zrovna mi ji vracela.Tak jsem se do ní začetla, a moc se mi to líbilo.Nadčasové čtení".

Větu "neslučuje se se zájmy Československé socialistické republiky, aby vám byl povolen výjezd do Jugoslávie" asi do smrti nezapomenu! Takže podnikové zájezdy do Sozopolu, nákupní do NDR (na dveřích obchodů cedule "Mandle Čechům neprodáváme), později s dětmi do NSR (emigroval tam můj otec) a traumatizující zážitek mého syna, když viděl u první závory vojáka s OPRAVDICKÝM samopalem, nemluvil skoro hodinu. Dnes jsou to "veselé historky z natáčení", ale tehdy to bylo deprimující.

Je to Tvé toužebné přání, podobně jako setkání s mořem. A Ty dovedeš svá přání vyjádřit jasně a dost naléhavě, bez vytáček, právě tak jako některé své názory během té doby, co Tě tu znám. Vážím si toho.

Olinko, moc zajímavé čtení na dnešní slunečný den.MAGOR je super povolená slušná nadávka, protože když se nad tím člověk zamyslí, zjistí, že zahrnuje vše potřebné, co člověk občas potřebuje pojmenovat.Vyloudilo mi to úsměv a to je fajn.Přeji ti hlavně zdraví a hezké dny příští.

Krmítka pro ptactvo v době zalednění jsou jistě výborná. V e Zverimexu můžeme koupit i lojové kostky v síťce se semínky pro sýkorky a jiné druhy. Na facebooku jsem zahlédl pěkná snímek http://mirek.st.sweb.cz/Led-ptacek.jpg

Moc hezky jsi zpracovala náš výlet, který byl krásný, přesto, že jsme přinesly"houby".

Dobrý večer, pane Zdeňku. Chci zde otevřeně říct, že si Vás po celou dobu velice vážím. Samozřejmě mi zůstalo v paměti, jak jsem Vás před více než 2 roky nařkla, že jste jeden ze svých prvních příspěvků vzal někomu na jiném portálu. Pak se ale ukázalo, že Vy jste to své napsal už dávno a ta pisatelka, tuším studentka, si to naopak "vypůjčila" od Vás. Dodnes mě to trochu mrzí, i když se tehdy výměna informací mezi námi obešla bez invektiv. Jste člověk, který zde svůj postoj, ať už k minulosti či přítomnosti, dává otevřeně najevo, avšak nikomu ho nevnucuje a zároveň nenapadá nikoho za názor odlišný. Děkuji Vám za tuhle Vaši nadstranickost. Na Vaše příspěvky se budu vždycky těšit.

Dobrý den, děkuji redakci za milé připomenutí života a tvorby významného představitele francouzského impresionismu- A.Renoira. Svého času se mi také velmi líbil jeho obraz "Snídaně veslařů".

Tábor je nádherné město, fotky to jen dokreslují. A výstava je opravdu zajímavá.

Danuš díky za tip, hned píšu Ježíškovi, paní Stašovou mám ráda.

Vladko,dýchla na mě ladovská nálada,dokonce i obrázek k básni je tak naladěn,moc pěkné,jako za starých časů.

Cítím tu vůni a sběhly se mi sliny...Na takovou "obyčejnou" housku.

No Libuško, to je zase pohlazení na duši. Přemýšlím, jak tyto pohádky přeposlat naší Zuzce pro mrňousky....

Ve městě nejde jen o chodníky, ale také o střechy a sníh a rampouchy na nich. Jednou před několika lety mi v Palackého v centru Prahy spadla naráz na rameno (naštěstí jen) hora sněhu, že jsem málem upadla. Ten den pak psali, že nějakou ženu náklad ze střechy dost vážně zranil. Majitelé si často dají k domu varovné pruhy Nevstupovat, nebezpečí sesuvu sněhu, ale kudy se pak má jít, uprostřed vozovky?

Tvé básně nemají chybu.Čiší z nich taková člověčina....Jsou pravdivé. :-)) Jestli to nebude tou prací v archivu :-))

Zojo, tak jsem si tu snídani dnes protáhla.Úplně si tě dovedu představit jako dítě. Já jsem nebyla hyperaktivní, ale raději jsem kamarádila s klukama, holky se pořád hádaly a udobřovaly, kluci byli upřímní a měli dobré zábavy.V první třídě jsem také odmítla zpívat /písnička se mi nelíbila/ a pan učitel řekl:Kdo nezpívá, není Čech.Celý život si to budu pamatovat, i když zpívám jen co se mi chce nadále.