Moc hezký článek paní Šorejsová. Li-Na a Petra Kvitová spolu často trénovaly a dobře se znaly. Pochopitelně jako sparing partnerku si nepozvete někoho, kdo je vám nepříjemný. Bohužel zranění se nevyhýbají ani těm nejlepším tenistům. Hingisová se po zranění také vrátila a ve 34 letech hraje stále výborně čtyřhru. Možní se Li Na třeba vrátí, pokud nebude mít rodinu :-) Berdych by mohl Srba Troického porazit, když má teď formu. Petra Kvitová by mohla porazit i Venus Williams. :-) Když bude v pohodě.

Máte pravdu pane Zemane, některé dámy jsou tady posedlé útočením, ale to je jejich psychologickým rysem vyplývajícím z mindráku, že nejsou dámami, na které si hrají. Domnívají se, že panu Mendlíkovi daly šach mat, ale on jen na chvilku odešel a vrátí se neporažen :-) Naše životy jsou opravdu šachy - hezké veršování nikdy zbytečné není. Slouží k zamyšlení. Některé dámy jsou příliš asertivní a energické, ale nesprávným směrem na šachovnici života :-) Jako Král to znám z praxe.

Je to tak.Možná to mají "v popisu práce".Můj muž,zkušený a dobrý řidič,to komentuje lakonicky:"ten musí !" /rozuměj předjíždět/.Vtipně napsáno.

Ano, tak mně se v druhé polovině 60. let Udo Jürgens moc líbil, měřil skoro dva metry a měl delší nos a tmavé vlasy na pěšinku! :-) Zpíval a zároveň si k tomu hrál na klavír (taky to říkal v jedné písničce ...Was ich dir sagen will, sagt mein Klavier...). Měl také další šlágr Siebzehn Jahr, blondes Haar.... Karel Gott ale s jeho písní v Eurovizi neuspěl. Tehdy byl Udo Jürgens šťastně poprvé ženatý se svou láskou z mládí Panjou a měl děti Johnyho a Jenny. Ale hlavně měl krásnou čistou němčinu, na které jsem se tak trochu učila rozumět. Tak to si všechno ty roky pamatuji.

Moudrý Sokrates. Připomenula jste ho v pravý čas, samými přesně mířenými slovy. Všichni v evidenci i60 mají povinnost si tato moudrá slova přečíst.

Dobrý den, děkuji redakci za zveřejnění této zprávy.Pokud PČR a O2 dostojí slibu,tak to bude velmi užitečné. Na podvodníka z O2 doplatila moje, skoro 90 letá maminka.Nejprve jí několikrát volal na pevnou linku, pak přišel osobně a výsledek byl velmi žalostný.Ovšem PČR s tím nic tehdy,žel,neudělala.Takže určitá osvěta je myslím velmi vítaná.

To bude krása!Ani bych nemusela mít VIP,stačilo by mě místo v poslední řadě.

Docela by mě zajímalo, jak vysoký je podíl moučných výrobků ve stravě lidí, kteří trpí Alzheimerem. Moučné potraviny obsahují obrovské množství škrobu, který dokáže dokonale blokovat funkce mozku, navíc mají značný podíl na vzniku cukrovky. O zdravou stravu se zajímám třicet let, ale nevycházím přitom z toho, co si někde jen přečtu. Ještě se dobře pamatuji na to, jak si všichni v mém okolí ťukali na čelo, když jsem přišla s tím, že mnohem líp se dá žít z pouhého ovoce, zeleniny, ořechů, bylinek, semínek, a to pokud možno v syrovém stavu. Dnes mi mnozí dávají zapravdu, protože i při malých změnách se cítí mnohem lépe. Když si představím, co se u nás běžně jí k snídani, vůbec se nedivím, že tolik lidí ztrácí paměť.

Stínů se nezbavíme a jsou i zapotřebí ik životu. Moc hezké.

Babí léto začalo "luxusně"!I u nás na horách beskydských bylo dnes i včera nádherně.Tolik sluníčka jsem nevychutnala za celý srpen.Tak ať ještě svítí a hřeje,všude a všem.

Mohu potvrdit, že Jeseníky jsou na podzim opravdu krásné, zřejmě proto jsou pojmenovány po jeseni. Ve Zlatých Horách se stále něco děje, takže říjen není výjimkou. Z kulturního a sportovního kalendáře "vypichuji" dvě události. 4.10. proběhne Zlatohorský treking a 9. 10. divadelní představení Číše plná operety určené všem seniorům k jejich svátku. Nejen to můžete najít v kalendáři akcí na vlevo uvedených stránkách města.

Bez Freddiho to bohužel už není ono.

Nebuď smutná, Jitko. Pošli Vesmíru objednávku a pusť ji z hlavy. Věř, že bude vyřízena ke tvé spokojenosti. Moc ti to přeji.

Mám podobné zkušenosti, že se někteří dříve narození domáhají svého pochybného práva na sedadlo. Přitom si myslím, že stačí SLUŠNĚ požádat a mladý člověk místo uvolní. Nerudné poznámky spíš vzbuzují posměch, zatímco slušná prosba funguje i na puberťáky. Občas se stane, že mi místo někdo uvolňuje sám od sebe. Někdy si sednu, ale když jedu jen jednu či dvě zastávky tak ne, ale VŽDYCKY poděkuji.

Na to se velmi dobře pamatuji. Jeden "transport" jsem dokonce zažila na libeňském nádraží, kam zrovna přijela má sestra, učitelka, se svou třídou ze školy v přírodě. Auta stála opuštěná všude, někteří enderáci rovnou říkali svým známým u nás, že si je mohou nechat. Počítali s okamžitým západním blahobytem. Dodatečně ale řada z nich žádala, aby od nás auta poslali za nimi.

Touženi a soužení, smích i slzy.. pěkně napsáno, až jsem zapomněla při čtení dýchat.

Myslím, že to se stane. A je na vychovateli nebo učiteli, jak to pojme, když to je třeba jen jednorázové a přísný trest by tomu mladému mohl zkazit život.

Někdy mě "pobaví" hovory mobilujících vrstevnic, sdělující, že dotyčná už jede, že bude za 5 minut doma atd., ale mluví neustále, dokud nevystoupí. Myslím, že patří k těm, které mají víkendové hovory zadarmo. Sedět v autobuse vedle někoho, kdo celou dobu telefonuje o ryze soukromých záležitostech, jako kdyby tam byl sám, je dost děsné.