Tak to je dobré vědět.

:-) Brambory k zapečení se šunkou, hráškem a vejci nejlepší jsou z Francie! :-)

Bundy jsou moc pěkné, navíc slušivé a praktické, ale přece je mi někdy líto, že vymizely látkové kabáty - takový flaušový, např. tmavě modrý - krása!

Příchod jara tady tuším, moc se na to jaro těším.

Jéé, paní Šimková, to je hezké :-) nebudete mi věřit, ale právě jsem dopsala článek o našem babinci :-DDD Jak se ty věci mezi nebem a zemí přitahují... Uvěřitelné :-)

Je to ostuda. A velká. Ne toho konkrétního člověka, ale státu.

Jsem napnutá, jak se to bude vyvíjet.

Autor zapomněl v článku uvést jednu velmi podstatnou podmínku, a to, že žadatel jako vlastník RD, musí mít v tomto RD uveden trvalý pobyt (je uveden v OP). Pokud v RD celoročně trvale bydlíte a máte uveden v OP trvalý pobyt na jiném místě, tak na dotaci nemáte nárok.

Moc hezké.

Říkejte to lidem, kteří vidí smysl života v honbě za penězi a finančními poradci. Těším se na svět, kde se snadno rozezná kdo je bláznem a kdo tím bláznem není a nebude se ukazovat prstem.

Musí tam být krásně, díky :-)

Myslím, že vydědit potomky lze pouze za podmínek daných zákonem, které musí zůstavitel respektovat.

Krásné, děkuji za báseň i Vaše vnímání lesa. U mne je to tak, že se ocitám v nádherné a nekonečné galerii, do které je potřeba stále se vracet a pokaždé objevovat.

Ano, stává se mi to. Naštěstí ne moc často, ale pocity mám podobné. Asi to patří k životu. Nijak to neřeším, jen to vnímám.

Ali, konečně vím, kde se zajímavý kostel s oddělenou zvonicí nachází. Několikrát jsem si ho fotila z vlaku. Jsi neuvěřitelná, taky hodně chodíme, ale na Tebe nemáme. Už se nám ale plní kalendář akcí. V červnu, když to dobře půjde, strávíme týden v Teplicích a prochodíme ten Váš krásný kraj.

Danko, to je krásná bilance. Vím, že děláš radost nejen navrácením ztracených věcí, ale především svým milým úsměvem. Přeji ti hodně zážitků u točení zmrzliny. :-)

:-) :-) Krása, taky se s nedokonavou dokonavostí "budu účastnit"... :-) :-)

Maruško, hezká fotoreportáž. Přeji ti, aby opravdu bylo tak pěkně na těle i na duši po celý rok.

Postihl mě před šedesátkou. Měla jsem nízký krevní tlak, pohybu víc než dost, nízkou hladinu cukru i cholesterolu, spíše podváhu. Tentokrát byl ve hře dlouholetý stres. Ohlásil se ve chvíli manželova úmrtí "revmatickou" bolestí v levém rameni. Ani náhodou mě nenapadlo, že je to od srdce. Když mě ale při večerní koupeli přepadla podivná slabost, raději jsem šla rychle spát. O půlnoci mě probudila silná bolest čelistí, levé ruky a když se ozvala za hrudní kostí, byl nejvyšší čas volat záchranku. Naštěstí jsem nebyla doma sama. V nemocnici se všechno uklidnilo a teprve ráno bylo opravdu zle. Ucpala se mi céva v hrotu srdce a skončila jsem ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Proč to píšu? Dnes už bych to nepodceňovala. Příznaky mohou být velmi různé. Teprve když jsem dostala strach, došlo mi, že je něco špatně.

Dojemné. Jedeme dál... :-)