Vyprávění hodné "Štorcha", i když v jiné rovině. Redakce to bude mít tentokrát hodně těžké. Přece jen jsme skupina, která má těch vzpomínek hodně.

Už tu byly krávy, teď sloni, a tak mě napadá, co to bude příště. Naštěstí nápadům se meze nekladou...Zatím tedy: "Ať žijí sloni!"

Kdybych seděla v hledišti, tleskala bych a volala: "Bravo!", ale zatím tu tiše sedím a nemám slov...

Budapešť je jistě krásné město s řetězovým mostem a parlamentem. Posezení na Rybářské baště umožňuje také krásný výhled na panorama města s Dunajem. Hezky jste to popsala, ale přenocování na tankodromu je opravdu unikátní. Jako bývalý tankista jezdící s ruskými T-55 bych se pěkně vyděsil, kdybych na cestě potkal stan s křehkými dívčinami. Štěstí, že se vám nic nestalo a nestálo vás to nějakou pokutu ve forintech.

"Skajpovat" je jedno z mála přejatých slov, které mi vůbec nevadí, i když vypadá příšerně. Skype zkracuje vzdálenosti a spojuje lidi. Díky zaň!

To je moc působivé, Jituš, tentokrát zvláště ten konec!

Nikdy jsem neznala nikoho ve znamení Panny, až v současnosti jednu kolegyňku, která je tak výrazně nápadná tím, jak Ty zde znamení charakterizuješ, že už jsem si o Pannách musela přečíst něco už dříve, než Tvá trefná básnička vyšla. Sedí to přesně.

Už se na film těším, i když zrovna pan Menzel není můj šálek čaje. :-) Třeba si svůj pohled na něj poopravím.

První myšlenka byla: "Poturčenec horší Turka." Druhá, že by se přímluva za lepší zrak hodila. A třetí: Díky!

Jsi hlavně výborná básnířka,moc pěkné verše.

Tak to je gól. Člověk si myslel, jaký je to geniální vynález, kolik se ušetří na léčbu rakoviny plic atd. Holt je nutné trénovat vůli a zkusit opravdu nekouřit. Ani cigarety elektronické.

Moc krásné!

Je jen škoda, že to mnohým dojde příliš pozdě, ze strachu před smrtí. I když pozdě, ale přece, se také počítá...

Dobrý den zaregistrovala jsem se ale nějak nechápu zda mohu jít na natáčení pořadu nebo ne ??

Nádherné verše

Na Krétě jsem byla před 10 lety začátkem října a mohu potvrdit, že pro našince tam bylo ještě krásné teplo, za poledne až moc. Zde uvedené výlety vřele doporučuji, okouzlil mě obzvlášť výlet lodí na Santorini. Nezapomenu, jak jsme odlétali v půli října a v Heraklionu bylo 27 stupňů a příští ráno v Praze nula.

Navsteva Liparskych sopecnych ostrovu stoji za to. Je to uzasny zazitek. Vsude tam cpi sirny zapach, ktery funi ze zlute ocouzenych dir,,voda na plazi bubla jak unika horky plyn, v sirnem blaticku se koupou lide s lupenkou, je tam plaz s uplne cernym piskem a kristalove pruzracnou vodou a vsude prodavaji suvenyry ze sopecneho kamene ktery je jako cerne sklo. Krome toho je zajimave si poslechnou od pruvodce jak tam tudy kracela historie. I samotna cesta lodi byla zazitek, kapitan me nechal chvili ,, ridit ,, lod.

Bál se války? Asi ano. Takovách bylo víc...

Jo,Helenko,život není peříčko.!Ale neboj,časem ztratíš hlad už jen při pomyšlení,že máš něco studovat v nějakých lejstrech.

Po chaosu přichází řád, po bouři nastupuje klid. Nic nového pod sluncem. Všechno je, jak má být. Kdyby se nám to doopravdy nelíbilo, nepochybně by mnohé jinak bylo.