Můj svět
Ukaž, proboha, co to tady máš?
„Ukaž, otoč se… Vždyť máš ty kalhoty celé ušmudlané, tady je dokonce flek, dej to sem, rovnou je strčím do pračky. A tu košili si zítra taky vezmi čistou, prosím tebe, ať mi nechodíš do práce jako vandrák.“
Z dovolené se vracíme unavení. Týká se to čím dál více lidí
Někdo na dovolené pracuje, někdo hlídá vnoučata, někdo si stanoví tolik aktivit, až se vrací unavenější než dříve. Jen tak se válet a koukat do dálky přestalo být v módě.
Prodloužit nejde. Ani kdybyste se na hlavu postavili!
Někdy i blondýna cítí, že je potřeba vyjádřit se na vědecké úrovni. Na mě právě teď taková potřeba vlezla. K tomuto elaborátu mě donutila naléhavá situace. Všude na nás vyskakují reklamy, články a různé zaručené návody, kterak sobě život prodloužit, jak si jen tak z fleku pořídit patnáct let navrch.
Malá úvaha o kompostu
Ten kompost tam byl snad odnepaměti. V rohu zahrady ho založil někdy ke konci padesátých let můj děda. Dlouhá léta tam pak vozil ze zahrady za ranního kuropění trávu kosou posekanou.
Bacha na rozbouřené jezy!
Budu vám vyprávět příběh, který se stal před patnácti lety. A tentokrát vůbec není humorný, ale zato hodně napínavý, ale co je nejdůležitější, má šťastný konec.
Můj život s brýlemi i bez
Ten den jsem neměla moc dobrou náladu, a tak mě poslední jedovatý telefonát prostě dorazil. Mrskla jsem mobil na stolek a odevzdaně jsem si sedla na pohovku. V tom okamžiku to zřetelně křuplo! Hned mi bylo jasné, co se stalo. Prostě jsem si sedla na své dioptrické brýle!
Vzpomínka lehce alkoholická
Malovat pozadí je totiž zodpovědná a důležitá práce, která si žádá podpůrných prostředků pivem počínaje a dejme tomu fernetem konče. Oblibě největší se ovšem těšilo bílé víno.
Pod klenbou ticha
Zahradou, nespoutanou i rukou člověka zkrocenou, mě provázejí verše Bohuslava Reynka. V rezavém…
Čeká mě poslední úkol - přijmout smrt
O smrti nechceme mluvit. Děláme, jakoby se nás netýkala. Malé děti, které bereme s sebou rozloučit se naposled s babičkou či dědečkem vidí, jak jednou skončí. Také my, kteří si užíváme důchodu, se s ní musíme smířit. Jsme k ní blíž. Patří k životu.
Umělá inteligence není strašák. Jak ji mohou senioři využít?
Umělá inteligence je v poslední době často skloňované slovo. Možná jste ho slyšeli v televizi, četli v novinách, nebo ho zmiňují děti a vnoučata. Může to znít složitě, možná trochu strašidelně – ale pravda je, že s trochou porozumění se z ní může stát užitečný pomocník i pro vás.
Mírně nostalgický deník
V televizi nejde momentálně nic zajímavého, politické zprávy na webu jsou vlezle hnusné, a tak jsem si raději nalil sklenku střiku a v myšlenkách se vrátil až do doby, kdy jsem si velmi pilně, a hlavně tajně psal deník.
Hácha, nešťastný prezident i člověk
Narodil se v Trhových Svinech, právě dnes je tomu 153 let. Je nadmíru složité, hodnotit jeho osobu, když si ani neumíme představit, v jakém prostředí a pod jakým nátlakem vykonával svůj úřad, zvláště, když ho čím dál víc limitovala nemoc.
Češi jsou stále čtenáři, u knih tráví stejně času jako u televize
Přes polovina Čechů ve svém volnu ráda usedá před televizi. Stejný počet jich ovšem ve chvílích volna otevírá knihu. To je zajímavé zjištění, v době, kdy se spíše mluví o tom, že lidé tráví více času na internetu než u knížek.
Mami, proboha, proč ty ve svém věku chceš být ještě hezká?
Tuhle necitlivou otázku a související rozhovor jsem vyslechl náhodou a možná bych byl radši, kdybych jej ani neslyšel. Ale když už se stalo a ti dva seděli naproti mně na dvojsedačce v ranním metru, tak se vámi o něj podělím.
Marné hledání
Mám některé kamarády, kamarádky, známé, kteří žijí několik let ve vztahu. Po určité době to skončí a opět hledají a zase ztrácí. Jako koloběh vody v přírodě.
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.