Brzy ráno jsme vyrazili autobusem na Slovensko. Před Oravskou Lesnou jsme vystoupili u rozcestníku Jamy a lesem, mnohdy divokým, pokračovali na Sedlo Demanová. Ze strachu před medvědy, jsme se drželi pohromadě. Nahoře se před námi rozprostřely rozlehlé louky a za nimi vzdálené vrcholky hor.
Poté jsme pokračovali do vlakové stanice Tanečník, kde jsme si koupili jízdenku na vyhlídkovou jízdu vláčkem do Sedla Beskyd, s menším výstupem k rozhledně, a zpět. Zatímco jsme čekali, prošli jsme si tamní zábavný park, podívali se na pávy ve voliéře a prohlédli expozici železnice.
Cesta vláčkem vedla převážně lesem, kde na cestující, hlavně děti, čekalo několik překvapení v podobě pohádkových postaviček. V Sedle Beskyd byla krátká přestávka, kdy jsme si vyšli k dřevěné rozhledně. Výhledy byly parádní.
Těšili jsme se na cestu vláčkem zpět, jestli v lese na nás nečeká nějaké to strašidlo. Z Tanečníku jsme pokračovali k penzionu Kohútik, kde jsme si dali halušky s brynzou, a pak, k nemilému překvapení, jsme museli vyšlapat sjezdovku až na vrchol Kohútik. Nahoře jsme to vzali s humorem, protože jsme zjistili, že od penzionu vedla nenáročná místní zkratka. A tak jsme se vydali druhou stranou z kopce dolů, do Oravské Lesné.
Už na kraji obce nás vítala hlasitá folklorní hudba z ampliónů a provázela nás celou cestou až dolů, ke kostelu. Někdo z místních měl narozeniny. Naproti kostela Sv. Anny jsme si ještě dali další slovenské speciality, a spokojeni nasedli do našeho autobusu směr Česko. Za námi byl krásný den.
