Ve vestibulu se ke mně přihrnula atraktivní žena a podávala mi ruku. „Já jsem Pavla, přeji vám krásný den. Jak se jmenujete?“ Samozřejmě už víte – a já to věděla také – co bude následovat… Varovala jsem ji, že si nic kupovat nechci, přesto mi tvrdila, že mi jen předvede nějaké vůně. Než jsem se rozkoukala, voněla jsem na obou zápěstích nabízenými parfémy. Ne, nemusím si je kupovat hned, ona chápe, že nejsou zcela levné, mohu si je koupit později v jejich online obchodě, jeden stojí 2 400 Kč. Ale možná by to byla škoda, protože právě dnes, dnes mám jedinečnou příležitost dostat za tuto cenu hned tři parfémy! Nebyl by to krásný dárek pro někoho blízkého? Když jsem odmítla, přišla poslední megavýhodná nabídka, jen pro mě, jen dnes, 800 Kč za sadu dvou parfémů!
Ač jsem si nekoupila nic, odcházela jsem s divně nepříjemným pocitem. Musela jsem se otřepat jako pes, aby mi ta falešná laskavost neuvízla v těle. Cítila jsem se zneužitá. A ono k jistému zneužití došlo, byť nebylo fyzické. Nakonec je vlastně úplně jedno, jestli výrobek pod tlakem koupíme, nebo ne.
Pojďme si trochu rozebrat mechanismus „lichotivé lišky“, který tady žena aplikovala na procházejících. Nejprve mě svým podáním ruky vytrhla z mé osobní bubliny a představila se mi, čímž ve mně spustila automatickou reakci udělat totéž. Ještě více pak vnikla do mé osobní zóny, když mě označkovala parfémem. Kotvení ceny je všem dobře známá klasická technika, jejímž účelem je vytvořit pocit, že musíte věc či službu koupit hned teď, jinak přicházíte o skvělou příležitost. Pamatujme si, že to všechno se naučila na velmi důkladném školení manipulativních technik skrytých pod názvem „obchodní dovednosti“. Bohužel to vlastně znamená, že dost dobře umí „se nenechat odbýt“ a bude se všemožnými způsoby pokoušet vás zlomit. Bude hrát na city.
Není úplně snadné se tomu vyhnout, protože nechceme být nepříjemní, ale pojďme příště zkusit techniku „stop“. Řekněte lišce: „Vím, co děláte a nemám zájem o žádnou nabídku ani rozhovor. Na shledanou.“ To rozloučení je velmi důležité, rozhovor jste jím ukončili. Je ale přirozené, že máte zábrany to udělat. Možná ve vás totiž i přes to malé vítězství zůstane špatný pocit. Ale neměl by! Zkuste se na to podívat takhle: Není to nevychovanost, ale sebeobrana. Kdybyste o dotyčné osobě věděli, že má za zády samopal, také se s ní nevybavujete. Tohle je stejné. Jen proto, že vám chce „jen“ něco prodat, není to méně agresivní akt. Jen jeho důsledky jsou méně závažné, to je celé. Pořád je to ale někdo, kdo chce zneužít vaši důvěru.
Vida, říkala jsem si, když jsem vycházela z obchodu. Před chvíli jsem líčila dětem bajku o vráně a lišce a teď jsem ji prožila v přímém přenosu. Tenhle starý příběh se zvířátky neztrácí ani dnes svou platnost, v podstatě je to varování, náš manuál k přežití. Pojďme se inspirovat jeho hloubkou a nepouštějme liškám své sýry. Kupujme si jen to, co skutečně chceme.