Kapří povídání

23. 12. 2014

Autor: Jan Raška

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Šimková 25.12.2014 15:43

Ještě že mám na ryby alergii .a jíst je nemůžu.Po tomhle krásném povídání už bych je asi nejedla.

Hana Šorejsová 24.12.2014 10:53

Honzo, moc se Vám to zadařilo, je to humorně napsáno a mile.

Anna Vrbovská 24.12.2014 09:53

Moc pěkně napsáno, veselé a smutné zároveň.

Eva Mužíková 23.12.2014 22:59

Tak jsem ráda, že už mám nějakého toho Otu v mrazáku. Po přečten sice humorného povídání, bych asi neměla to srdce jít si ke kádi stoupnout...:))))

Lidmila Nejedlá 23.12.2014 18:21

Humoru není nikdy dost...tak pozor, ať vám nezaskočí z Oty kost...

Hana Rypáčková 23.12.2014 17:23

Tak trochu sadočtení...Už jsme jednoho malého s dětmi pustili .A koupili jsme půlenou rybu...Ta nemluvila . Tak šťastné a veselé...I pro ryby.

Alena Vávrová 23.12.2014 15:34

Vtipné kapří povídání. Já budu asi letos po dlouhé době bez kapra, i když ryby moc ráda. Ale nepřišla jsem tak úplně zkrátka. Po výlovu jezera v půli listopadu jsem byla s rodinou na rybích hodech v restauraci a dala jsem si rybí polévku Bezdrev a kapra a lá Rožmberk ;-).

Jiřina Topolová 23.12.2014 15:13

Taky mi je vždy těch kapříků líto. Ale napsal jste to pěkně.

Zuzana Pivcová 23.12.2014 15:11

Trochu se, Honzo, nad Tvým kapřím nápadem usmívám, ale zároveň je mi i smutno. Prodejním kádím se obloukem vyhýbám. Každý jsme nějaký.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha