Foto: autorka

Barokní Olomouc 2

7. 6. 2019

Můj příběh

Autor: Elena Valeriánová

Hodnocení:

(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jaroslava Handlová 7.6.2019 13:35

Hraní na varhany v kostelech mě přivádí do stavu blaženého uklidnění a posiluje pozitivní energii, která v podobných objektech je pro mne taky velmi citelná. Eleno, dovedu pochopit, že sis takový zážitek nemohla nechat jen pro sebe. A k tomu ještě pěkné fotky!

Dana Puchalská 7.6.2019 13:34

Krása.

Daniela Řeřichová 7.6.2019 13:29

V rámci každoroční návštěvy výstavy Flora Olomouc obdivuji zdejší sakrální památky a nikdy se nenasytím. Za pozornost stojí i moderní sochařská díla Otmara Olivy. Děkuji za sugestivní článek.

Jitka Hašková 7.6.2019 13:11

Díky za zajímavý objev - objekt.

Zpět na homepage Zpět na článek

Irena (67 let): Ze snachy se po svatbě stala semetrika, ale syn to nevidí

Když se syn ženil, byla jsem šťastná. Bylo mu už šestatřicet, předtím pořád budoval firmu a já se bála, že se nedočkám vnoučat. Jeho vyvolená se ke mně chovala moc hezky, chodily jsme spolu do kaváren, pořád seděla u nás a já si lebedila, jak dobře si kluk vybral. Svatba idylu změnila.

Irena Stejskalová

Jak jsme šli na houby a našli „balón“ aneb padesátá léta minulého století

Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly létat ze západu balóny, co mají pod sebou zavěšeny koše, nebo schránky s letáky a jiným štvavým a propagačním materiálem.

František Matoušek