Ve hře po smrti mladého Ludvíka Jagellonského zůstala Anna a dva bratři. Ferdinand a Karel. Který Habsburk přijede a vezme si krásnou uherskou princeznu za ženu? Karel se stává španělským králem (později císařem) a předává vládu nad rakouskými zeměmi mladšímu bratru Ferdinandovi.
Ferdinand nechtěl do Čech. Neznal Annu. Bál se. Nejraději by dohodu dědy Maxmiliána zrušil, zlikvidoval. Dva roky váhal. Ve hře ale byla vláda nad světem. Osobní zájmy musely jít stranou.
Nakonec padlo rozhodnutí. Český svatováclavský trůn osiřel právě tak jako uherský svatoštěpánský. Ferdinand se s Annou ožení, impérium se rozdělí a Ferdinand se stane pánem všech dědičných alpských držav.
A tak charismatický Španěl Ferdinand přijíždí do své země za svou budoucí manželkou Annou. A brzy po svatbě se do své ženy opravdově zamiloval. Od Ferdinanda I. se odvíjí souvislá řada habsburských panovníků na českém trůně.
Ferdinand I. založil r. 1534 Královskou zahradu. Povolal do Čech italského architekta Paola della Stellu. Ve východní části dal postavit letohrádek nazýván podle své milované ženy Letohrádek královny Anny. Letohrádek je nejčistší renesanční stavba na sever od Alp. Nad oblouky arkád je 74 reliefů. Na čtvrtém reliéfu je znázorněn sám Ferdinand darující své ženě Anně květinu.
Před letohrádkem se nachází Zpívající fontána od italského umělce Francesca Terza. Říká se, že kdo se pod měděnou miskou posadí, uslyší píseň kapek vody, které do misky dopadají a vytváří líbeznou melodii.
Pojďme se projít zahradou podél cest skýtajících stín kolem mohutných stromů, kaštanů, javorů, buků, dubů a lísek až k Míčovně. Zastavme se před barokní sochou z dílny Matyáše Bernarda Brauna znázorňující Alegorii noci. Míčovna je též renesanční stavba z let 1567-69 postavená architektem Bonifácem Wohlmutem. Jak říká název, sloužila míčovým hrám. Průčelí je bohatě zdobeno sgrafity znázorňující alegorické postavy živlů, křesťanských ctností a svobodných umění a věd. Vedle Spravedlnosti /Justicia/ za totalitní éry bylo vyryto do renesančních sgrafit kladivo a srp. Zajímavost, kterou si sem chodí fotit turisté.
Nedaleko Míčovny se nachází fontána postavena později Leopoldem I. zvaná Herkulova. Vytvořil ji Jan Jiří Bendl r. 1670. Představuje Herkula bojujícího s Kerberosem, bájným tříhlavým psem střežícím vstup do podsvětí. V horní částí je monogram L ve zlatém rounu a s císařskou korunou. V pozadí císařská orlice.
Za vlády prezidenta Václava Havla byla postavena Nová Oranžerie podle projektu architektky Evy Jiřičné.
Zde v Královské zahradě rozkvetly první tulipány. Byly sem dovezeny jako dar již císaři Ferdinandu I. r. 1562. Nechal je zasadit Petr Mattioli, osobní lékař a botanik Ferdinandova vnuka Rudolfa II. Zajímavostí je, že odtud byly dovezeny do Holandska, kde se staly velmi populární.
Lví dvůr byl původně místo, kde byla první pražská zoo založená Ferdinandovým vnukem Rudolfem II.
Prezidentův domek. Zde bydleli všichni komunističtí prezidenti, ale také TGM.
Vraťme se k Ferdinandovi I. Štěstí mu přálo. Manželství bylo šťastné. Laskavá a soucitná Anna byla láskou jeho života. Byli si velmi blízcí, stejný temperament, věkově stejně staří. V manželství se narodili tři synové a dvanáct dcer. Poslední porod Anna nepřežila. Oddaný manžel nesl těžce ztrátu své milované ženy. Již se neoženil. Uzavřel se do přísného soukromí a se ztrátou milované ženy se už nikdy zcela nevyrovnal. Umírá ve Vídni. Pochován je v Praze ve Svatovítské katedrále vedle své milované ženy a syna Maxmiliána.
S využitím zdrojů:
Petr Čornej a spol.: Evropa králů a císařů
Petr Hora-Hořejš: Toulky českou minulostí, 3.díl
Praha - podrobný obrazový průvodce
Fotografie v textu: Michaela Přibová
