Včera Neděle byla... .
Neděle 9.4.2023
Výšlap:
"Velikonoční výšlap a návštěva galerie Zdeňka Buriana ve Slatinicích."
Mapa:
https://1url.cz/jrPMt
Trasa: Drahanovice - Velký Kosíř - Malý Kosíř - Slatinice.
Celkem 13 km.

Z Přerova nás vláčkem do Olomouce vyrazilo 11 turistek a turistů (8 děvčat a 2 chlapi). V Olomouci jsme měli napilno, na přestup na vlak směr Drahanovice jsme měli cca 5 min. a jak na sviňu stál na nástupišti 1A, co ž bylo ze 2. dost daleko, ale dali jsme to.
Překvapením bylo, že u vlaku nestál nikdo z olomouckých.
No nic, smířili jsme se s tím, že pojedou je Přerováci.
Ale než se vlak rozjel ještě naskočili dva opozdilci Pavel E. a Jarmilka R.
A tak nás nakonec jelo, jak už jsem nekde nahoře uvedl, celkem 13.
Počasí bylo po ránu celkem chladné a tak jsme se už ve vlaku praventivně posilnili "zázvorovým, ořechovým a trnkovým" čajem.
V Drahanovicích, kde byl start našeho výšlapu, nás ale čekalo, celkem přijatelné počasí, takovéto naše turistické, bylo pod mrakem, moc nefoukalo a co bylo hlavní, nepršelo. Sem tam trošičku mrholilo.
Do našeho dílčího cíle, tedy na hanácký Mont Blanc - Velký Kosíř, jsme dorazili v předstihu, i když jsme si ještě před tím udělali "malou" občerstvovací zastávku, před tím stoupákem na již zmíněný kopec.
Děvčata se opět předvedla, napekla toho tolik, až všem chlapům (nám třem) oči přecházeli. A opět "zázvorový, ořechový a trnkový" čaj.
Po tétoto zastávce už opravdu následoval výstup (a že to byl hebl -kopec) na Velký Kosíř. Byli jsme připraveni na to, že budeme rozdělávat oheň, papír i dřevo jsme přinesli. Oheň už ale plápolal a tak jsme se jali opékat naše špekáčky a klobásy a jakési grilovací mini klobásky - Ivanka N.. Musela při opékání dávat hodně velký pozor, aby jí nespadli do ohně. Stejně jí tam jeden zahučel.
Po této delší občerstvovací zastávce, jsme vyrazili po neznačené cestě na Malý Kosíř, Kapli sv. Antonína Paduánského.
Bohužel, tak jak se to někdy i u nás stává, na jednom rozcestí jsme správně neodbočili a Malý Kosíř jsme minuli. I to se stává.
Před návštěvou galerie Zdeňka Buriana ve Slatinicích jsme se ještě chtěli posilnit, někdo pivkem, kávou, polévkou... . Anitka měla i hranolky s kečupem (měla na ně chuť). Někteří se rozhodli pro místní Cukrárnu U veterána a část zase pro Restauraci U Minářů.
Návštěvníci cukrárny byli trochu zklamání úrovní hlavně kávy a rychlostí obsluhy. My, co jsme navštívili restauraci, jsme byli nadmíru spokojeni, jak s obsluhou, tak i jídlem a pitím. I to kafe bylo v restauraci lepší. Pokud se zde ve Slatinicích zastavit při nějaké té cestě, doporučuji.
Po této zastávce, měli jsme ještě čas do odjezdu vlaku, se někteří vydali na procházku lázněmi a byli i takový, co navštívili Galerii Zdeňka Buriana a někteří i Muzeum veteránů. A abych nezapomněl, "pár" děvčat se vydalo i k památníku letců, měli jsme čas.

Pak už se blížil čas odjezdu, tak jsme se vydali na zastávku ČD a vláčkem odjeli, přes Senici na Hané a Olomouc, domů do Olomouce a Přerova.

Přátelé opět moc vydařený výšlap, za který vám děkuju, protože bez vás by nebyl. A těším se na další.