Jarní fotopříběh: Jaro mýma očima

Jaro pro mě začíná, když rozkvete strom před naším domem, kde jsme si jako děti často hrály. Fotím pořád a všechno a když jedu na jaře k mamince vždycky ho fotím. Alespoň jeden kvítek :-) Pak rozkvete žlutý koberec pampelišek a už je to fofr. Všechno najednou voní a po dlouhé zimě se rychle dere za sluníčkem. Jen čím jsem starší tím mi přechod mezi jarem v léto připadá kratší a kratší. Možná všechno spěchá a i ta příroda se naučila držet krok s uspěchaností lidí a nebo je to jen mým věkem. Miluju to probuzení všech kytiček a vůni jarního deště. Třeby, když zcela obyčejně naprší do tulipánů na zahrádce. Sluníčko mě pak polechtá na nose a já se spolu s přírodou vždycky znovu vzbudím. Vezmu foťák a jdu si lehnout na louku, abych vyfotila včelí krásky co se rozbzučely a vyrazily hladově na všechno co s jarem rozkvetlo.Zaposlouchali jste se někdy do té melodie na louce, když je ticho a neruší Vás svět lidí? Na chvíli se zastavit a sledovat jen bzukot louky a nic víc? Napadlo Vás jen tak sledovat šneka co po ránu vyleze z ulity, aby se nechal ohřát prvními paprsky slunce? Nikam nespěchá, nebo možná ano, ale není to na něm vidět :-) Miluju ty chvíle, kdy ani já nemusím nikam spěchat a snažím si najít občas čas právě na takové okamžiky. Neobejdu se bez moderních vymožeností, ale kdybych si měla vybrat, jestli raději budu třeba bez mobilu nebo bez takových chvilek klidného okouzlení světem, oželím klidně mobil a přihodím k němu i televizi, protože to není jen o tom že je jaro, ale o pocitu, že žiju a ještě pořád tu jsem. No a ještě něco. K jaru patří láska. Ne jen květen lásky čas, ale celé jarní období je láska téměř hmatatelná. Stačí se jen umět dívat a vnímat, že to probuzení funguje pořád. Nejen u přírody, ale i u lidí. My jsme přece také součástí toho probuzení stačí jen chtít a dát šanci jaru, aby nás ovládlo alespoň na malou chvilku ať už je Vám šest či šedesát ten pocit je uvnitř každého z nás.

Ostatní galerie uživatele Květa Novotná

Úprava