Romantika ve dvou

Romantika ve dvou

1. 12. 2014

Romantika. To vznešené, patetické slovo jako by označovalo něco, co ani nepatří do všedního života, co je vyhrazeno jen pro svátky a slavnostní chvíle a ne pro tak obyčejnou „věc“ jako je jídlo.  

Jídlo je nejen nutná součást života, všední nudná záležitost, kterou většinou odbýváme, ale i obřad. Ovšem někdy má člověk tak málo času, že mu skutečně nic jiného nezbývá, ale nemělo by se to stát pravidlem. Pro tentokrát zapomeňme na „rychlovky“ a připravme si romantickou večeři ve dvou.

Romantická večeře ve dvou. Co by k ní asi patřilo? Samozřejmě hořící svíčky a látkové ubrousky, tichá hudba, stříbrné nádobí, šampaňské, možná oheň v krbu a před ním měkoučká kožešina. Kolik takových večeří jsme zažili? Jestliže je znáte jenom z filmů, je nejvyšší čas to napravit. Pokud nejsme zrovna milionáři, zřejmě nestolujeme denně na stříbře a z praktických důvodů máme v kuchyni igelitový ubrus. Tak jednou povečeřte v obýváku! Svíčky skoro nic nestojí, hudbu naladíme v rádiu a jídlo nemusí být drahé. Míra romantiky nezávisí na ceně nádobí, ale na tom, jakou dokážeme vytvořit atmosféru. Potřebujeme k tomu jen tři věci, pohodu, soustředění a čas.

Co znamená „pohoda“? Mít kolem sebe uklizeno a neřešit u stolu žádné závažné problémy.

Co „soustředění“? Myslet na to, co jíme (a na toho, s kým jsme), plně vnímat každé sousto (a každý pohled) a uvědomovat si všechny chutě.

A „čas“? Nesmíme poposedávat na krajíčku židle, dívat se na hodinky a říkat si, že musíme jít žehlit nebo spravovat auto.

Pak by bylo zbytečné nosit jídlo do pokoje a špinit talíře! A ještě důležitá věc, vypněte televizi! I když stáhnete zvuk, obraz upoutá Vaši pozornost a vy nemůžete hledět svému partnerovi do očí.

I společná snídaně nebo nedělní svačina může být plná romantiky, prostě cokoliv od japonského čajového obřadu až po opékání buřtů. Záleží na vašem přístupu. Když lížete společně jednu zmrzlinu nebo se navzájem krmíte sušenkami (a každé sousto okořeníte polibkem), je to velmi romantické a naopak sebelepší domácí jídlo nemá s romantikou nic společného, když ho zhltáte ve stoje u lednice.

Za „romantické“ už dávno nepovažujeme jenom moře za bouře či tragické lásky z románů. Romantické může být i jídlo a romantická večeře kouzelný společný dárek.

Přeji vám co nejvíce „koření“ nejen o Vánocích, ale po celý nový rok!

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Díky všem za komentáře a přeji vám, aby vás provázelo v životě vše krásné jako doposud. Klidné přípravy na vánoční svátky.
Hana Šorejsová
Líbí se mi také paní Dano, jak hezky jste to pojala. Čím je člověk starší, tím více touží po romantice a hezkých chvílích....
Alena Tollarová
Já žiji ve vztahu mnoho let. Romantické večeře neznám, ty totiž nějak moc neřešíme. Ale co jsme v důchodu, scházíme se denně u oběda. Ve 12.00 hod. Sedíme spolu, jíme, potichu nám hraje Dvojka, v terárku chroupá svůj list zeleného želvička, klábosíme a usmíváme se. Je to romantika? Možná není, ale je to prostě fajn ...
Hana Rypáčková
Zastávám názor- žít nenuceně, ponechat si koníčky, nebýt na sebe "nalepený", nemít uzavřenou domácnost, občas někam cíleně vyrazit, nezevšednit si- nemusím na život mít příručku.Prostě aby se žilo.
Zuzana Pivcová
Možná, že některým lidem, kteří už žijí v páru mnoho let, to bude připadat nemožné. Ale je to škoda. Já, která s nikým denně čas netrávím, takový občasný prožitek vnímám o to víc.
Svatava Páleníková
Ano, milé povidání a vlastně doporučení.
Jana Šenbergerová
Moc hezky jste to napsala, Dano. Jsme s partnerem tak rádi, že jsme se našli, že je pro nás romantické úplně všechno. I párek v rohlíku, který si dáme na výletě. Dokonce ráda vařím a žehlím, když to někdo ocení. Druhá strana vyluxuje, umyje nádobí. Stačí tak málo, aby bylo lidem spolu dobře. Možná jsme měli jen štěstí a padli jsme si nejen do oka, ale i do noty. Přeji to všem, i když jsem léta měla pocit, že nic takového už nepotřebuji. Mýlila jsem se. Potřebujeme se navzájem. A nejvíce ti, kteří tvrdí, že ne. :-)