Přehled posledních diskuzních příspěvků

Dana Puchalská @ Jak se rodí trucvolič 20.1. 00:44
Bez komentáře .

Zdenka Jírová @ Životem chodit raději s humorem 20.1. 00:28
Takový " laskavý humor" mezi přáteli je osvěžující.

Zdenka Jírová @ Hrát, hrát ... a co ještě? 20.1. 00:24
Celý život jsem litovala - a lituji dodnes-, že mně rodiče neumožnili učit se hrát na klavír. Miluji hudbu a považuji ji za nejlepší konverzační prostředek. Alespoň jsem chodila zpívat, dostala jsem se i do souboru tehdy Severočeských učitelů ve svých 12 letech a jezdila jsem s ním zpívat do různých měst. Zpívali jsme např. i sbor z Prodané nevěsty ap. Když jsem později jezdila na tehdy pionýrské tábory jako dětská vedoucí, nejlépe jsem navázala s dětmi kontakt právě přes písničky. Moje obě dcery chodily do hudební školy a hrají na klavír i kytaru. pořádaly jsme si doma také malé domácí koncerty. Hudbou se nikdy nic nezkazí, ať je od Vlacha nebo od Bacha.

Zdenka Jírová @ Je vzpomínání zdravé? 20.1. 00:13
Nepřikláním se ani k jedné vyhraněné skupině. Jsem takový sběratel fotek, vytvářela jsem rodinná alba od mládí. Vždy jsem si k fotkám připisovala alespoň datum nebo krátkou glosu k tématu na fotce. Alba mám schovaná a občas je probírám buď sama nebo s přítelkyněmi a mám k fotkám i příběh. Nejsem nostalgická, ale také nemám chuť ze sebe dělat diblíka. Jedna moje přítelkyně si barví nehty na zeleno, aby bylo vidět, že jde s módou, ale mobil ovládá jen ten nejjednodušší, nový se bojí koupit, protože se nechce učit jeho nové ovládání.,o počítači ani nemluvě, ten je pro ni zbytečnost. Situaci řeší tvrzením, že je vše špatné a že je ráda, že je stará. Po smrti svého muže všechny staré fotky vyhodila, ale je ráda, když nějaké vzpomínky u mě vidí. Je to asi velmi osobní, jak vzpomínat nebo ne.

Helenka Červenka @ Senzababča desetiletí 2017 19.1. 23:51
Opravdu pěkná a vydařená akce a smekám před organizátory, kteří připravili takovou bezva šou a hlavně Tě pozvali! Druhé místo z osmi je krásné, zkrátka všichni nemůžou být první, i když si to svým vtipem, šarmem a neutuchající energiií zasloužíš

Hana Práglová @ Je vzpomínání zdravé? 19.1. 22:49
Myslím si,že jsem aktivní ažažaž..Ale vzpomínky mám ráda.Když mi vnoučata řeknou"babičko,vyprávėj jak to bylo kdysi..",nebráním se tomu..Následuje obousteanná spokojenost.A když se mi podařilo sehnat svému manželovi kamaráda z vojny po více jak 40ti lety,ty šťastné tváře při setkání bych vám všem přala vidét...

Danuše Onderková @ Hrát, hrát ... a co ještě? 19.1. 22:33
Moc pěkné, jsou šikovní, kteří mají ihned na všechno odpověď. Můj prostřední se učil sám asi v sedmé tř., něco mu poradila Eliška,ale také na to balil holky.

Dana Tomanová @ Je vzpomínání zdravé? 19.1. 21:59
Myslím, že vzpomínky nemůžeme zapudit, ani nám je nemůže nikdo vzít. Je to kus nesmazatelně prožitého života, ať se nám to líbí a nebo ne. Většinou přicházejí něčím vyvolány a jako takové nemají nic společného se stávajícím stylem života. Člověk nemůže žít vzpomínkami, promarnil by současnost. Je pravda, že člověk si raději vzpomene na ty veselé, které mu vyloudí úsměv na tváři, než na ty, které mu vhání slzy do očí.

Jiří Libánský @ Hrát, hrát ... a co ještě? 19.1. 21:30
Taky jsem se učil na kytaru abych mohl balit holky. Jenže mezi námi trampy hrál na kytaru skoro každý. Tak jsem pak zkoušel mandolínu i banjo. To vypadalo trochu exotičtěji. Zvláště třeba moje dvanáctistrunná mandolina. Jako hudebník netalentovaný upoutával jsem dívky svým nástrojem.

Zuzana Pivcová @ Je vzpomínání zdravé? 19.1. 21:01
Myslím jen, že není dobré táhnout si s sebou vzpomínky jako kouli na noze s pocitem smutku, že nic už není jako bývalo, že to a to se nevrátí, nebo lítost, že jsme něco neudělali, něco promarnili. To člověka svazuje. Ale hezky si zavzpomínat na něco radostného, v duchu za to poděkovat, proč ne? Vždyť proč se třeba dělají abiturientské sjezdy?

Zuzana Pivcová @ Jak se rodí trucvolič 19.1. 20:54
Nic pro mě.

Hana Lejtnarová @ Je vzpomínání zdravé? 19.1. 20:25
Hana Lejtnarová Je mi 70 let a myslím, že jsem dost aktivní.Na částečný úvazek dělám vysoce odbornou práci, jezdím téměř denně autem na dost velké vzdálenosti, ráda se učím novým věcem a ráda cestuji. Jsem již 10 let vdova, 40 let s mužem nebylo vždy procházkou růžovým sadem, ale vychovali jsme dvě děti, které jsou úspěšné a daly nám vnoučata, která mám ráda někdy až neobjektivně, ale to se u vnoučat přeci sluší. Přesto vzpomínky na moje dětství, mládí, na rodiče a manžela patří k mému životu. Je nutné si uvědomit, že bez minulosti by nebylo budoucnosti, tak proč se k minulosti nevracet aspoň ve vpomínkách. Myslím, že lidé (netýká se to jen žen), kteří tvrdí, že vzpomínky nejsou nic pro ně, si lžou do vlastní kapsy a nebo se vzpomínek z nějakého důvodu bojí. Ale myslet si, že pokud nebudu dodržovat tradice, rituály a vzpomínat na doby minulé budu vypadat mladší a aktivnější je jen projevem duševní lability nebo hlouposti. Přeji všem krásný víkend plný radosti.

Ilona Vykoukalová @ Orchideje 19.1. 20:20
Také mám doma 10 orchidejí,různých barev a krásně kvetou,zjistila jsem,že nejvíce jim svědčí severovýchod,alespoň u mě v domě,mám je na okně v koupelně a v kuchyni,ostatní okna,kde je dost slunce,jim nesvědčí ,i když mám celkem 50ks pokojových květin.A poznatek mé kolegyně z bývalé práce - nesvědčí jim cigaretový kouř,namluvila si přítele kuřáka a téměř všechny orchideje jí zašly...

Antonín Vácha @ Jak se rodí trucvolič 19.1. 20:13
To jsou teda bláboly. Zemana placeného Čínou, s tou jeho hradní sebrankou, provozující "hradní byznys" rozhodně volit nebudu. Vůbec nechápu, jak může někdo po těch zkušenostech z posledních pěti let vůbec o volbě Zemana uvažovat. Samozřejmě respektuji každého volbu, jen se mi zdá, že by mnohým vyhovoval návrat do područí Ruska (a Číny).

Antonín Vácha @ SkiWeltWilder Kaiser Brixental: lyžování na dosah 19.1. 20:05
Díky za tip, tuto oblast neznám.

Eliška Murasová @ Senzababča desetiletí 2017 19.1. 19:52
Alenko, jste šikovná a je vidět, že Vás to velmi baví.A tak to má být, dělat si radosti je důležité!

Ilona Vykoukalová @ Zážitky z cest 2 19.1. 19:51
Já jsem měla vosí roj přímo před domem v lípě...sundali ho až hasiči .

Věra Lacinová @ Je vzpomínání zdravé? 19.1. 19:02
Také jsem si myslela,že jsem nějaká divná,že se mi vzpomínky tolik hrnou a jsou to především ty pěkné.A protože o svých rodičích moc nevím - vlastně skoro nic a velmi mne to trápí ( i když jsme spolu žili až do mých 23 let ) rohodla jsem se svůj život pro své děti sepsat a právě ty nejhezčí a pro mne důležité chvíle a zážitky jim zachovat.Možná nebudou mít zájem to číst.Možná ano.To nechávám na nich.Ale tím,že si vzpomínky sepisuji se mi vybavují další a další o kterých jsem myslela,že jsou dávno zapomenuté ... Nejsou.jen hluboko založené jako staré fotky.A tak píšu a píšu a sama sebe překvapuji o čem všem jsem si dávno myslela,že si nevzpomenu.A nebo ani netušila,že se to stalo.Zapomněla jsem.Takže doporučuji - sepište si své vzpomínky a možná budete překvapeni jako já.........

Eva Mužíková @ Chraňte svého pejska v mrazivém počasí 19.1. 19:01
Díky Zdeni, byl to můj nejbližší tvoreček. Stále mi jej vše připomíná, moc to bolí....

Helena Parisová @ Je vzpomínání zdravé? 19.1. 18:20
Myslím si,že jedna z nenádhenějších věcí ve stáří,jsou právě vzpomínky.Věci nepříjemné,se věke obrousí a pak,člověk á tu vlastnost,vzpomínat jen na věci hezké a milé,o to intenzivněji.Ale i smutné vzpomínky jsou součástí života. Hezký víkend vá všem!

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

 

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.