Věra Ježková @ Útržky vzpomínek: Krátká cesta stoletím 26.4. 16:34 Děkuji vám. Borku, to určitě ano. Považuji za zajímavé, co si člověk zapamatuje, aniž by chtěl. Hlavně z raného dětství.

Naděžda Špásová @ Není krtek jako krtek 26.4. 15:35 Moc hezky napsané. Taky máme zahradu, ale naštěstí je naše jílovitá zemina pro ty malé černé vetřelce moc tuhá. Na Slapech jsem viděla jednu nešťastnou chatařku chodit po zahradě plné krtinců. Bylo mi jí upřímně líto. Krtka v odpadu taky občas použijeme, dělá nám to ten kuchyňský. :-)

ivana kosťunová @ S kriminálníkem na Sherwoodu 26.4. 15:11 Dříve se pro takovéhle chodilo do hospod, nyní na hlavní nádraží. Aspoň že tak...

Libor Farský @ S kriminálníkem na Sherwoodu 26.4. 13:28 Už jsem se začal obávat, že dnes bude chybět nějaká hororová událost. Tak díky za toho sebevraha!

Jarka Lakraj @ Chřest, kapary, kambala. Jak se vařilo za první… 26.4. 12:40 Ráda zkouším nové chutě, ale stejně se vždy vrátím k chutím známým a nedám dopustit na skoro zapomenuté recepty.

Jarka Lakraj @ Největší mamut „žije“ v Česku, na Dolní Moravě 26.4. 12:35 ...paráda :) nejsem dítě, ale chci tam. Kdo se přidá?

Libor Farský @ Kafe, káva, kávička 26.4. 10:56 Není nad prostého turka. Chtěl bych umět vyrobit takový obrázek.

Libor Farský @ Útržky vzpomínek: Krátká cesta stoletím 26.4. 10:52 V jednom svém článku jsem popisoval příhodu, jak jsem v časných ranních hodinách po cestě ze svého maturitního plesu potkal na Letné u Stalinova pomníku divokého kance. Tím jsem Tě, Věrko, zřejmě trumfnul.

Libor Farský @ Není krtek jako krtek 26.4. 10:41 Hezký článeček. Naše metro je druhý nejhezčí krtek - hned po tom animovaném od Zdeňka Milera.

Dana Puchalská @ Kafe, káva, kávička 26.4. 09:12 Káva je jediný nápoj, který mně ráno pomůže k tomu, abych se probrala. A vařím si tolik zatracovaného turka. Praktikuji to asi 40 let. A odpoledne si dám i instantní kávu ale s mlékem. Ovšem taková vídeňská s kopečkem šlehačky také není k zahození. A nebo irská to je také dobrota. Kávu mám prostě ráda v jakékoliv podobě. I káva laté je moc dobrá.Jako dítě jsem měla ráda meltu,ale musela jí vařit babička z venkova. Od té doby jsem žádnou tak dobrou už nepila.

Dagmar Bartušková @ Nechci počítat 26.4. 09:12 Ano, nepočítejme, žijme přítomností.

Věra Halátová @ Posedlost slovem bio končí 26.4. 08:56 Posedlosti po "bio" jsem si nevšimla, asi chodím málo "mezi lidi" potěžmo do obchodů. Divíte, se, že mladí jsou zblblí, co se týká potravin? Na jedné straně spousta článků o tom, jak moc jsou v ČR zdravotně závadné potraviny, na druhé straně reklamy na BIO potraviny, spousta článků o dietách, o zahraničních kuchyních. Známá má tři syny, z toho jeden je vysokoškolák - biolog. Ten jí zakazuje kupovat rohlíky, "Nerad to vidím", říká matce. Můj jeden syn odmítá sníst jídlo ohřáté v mikrovlnné troubě, ale zásadně chodí k jídlu i se svou partnerkou pozdě, až je čerstvě uvařené jídlo vychladlé. Pak ohřívají jídlo v kastrůlcích. Podle mne je ohřívané také již méně hodnotné. Maminka mého vnuka přikrmovala jen kupovanými výživami, ale protože v lékárně byly drahé, kupovala je v Kauflandu. Na moji otázku, proč mu příkrm nepřipraví sama, doma z mrkve a jablek, mi odpověděla, že mrkev z Kauflandu není zdravá. Logiku to podle mne nemá, teď má vnuk 10 roků a je obézní. Ale zasít si na pozemku vlastní mrkev? - Kdo by to dělal, když se to dá koupit v Kaufu! Moje strava byla vždy BIO. Chleba s máslem, mrkev ze zahrádky, jablko od babičky, ale také BIO husa od babičky s jejím zelím, tu mouku na knedlíky jsme kupovali, nevím, jestli byla nebo nebyla BIO. Taky nechápu ty rady, jak uvařit "zdravé" knedlíky z celozrnné mouky. Když nejsou zdravé, no tak je nejím, uvařím si brambory. Když nebyl výběr, jedli jsme, co jsme měli nebo "sehnali". Teď je obrovský výběr, tak si lidé vymýšlejí.

Dana Puchalská @ Chřest, kapary, kambala. Jak se vařilo za první… 26.4. 08:49 Ty školy existují a lidově se jim říká KNEDLIKARNA. Ale myslím že za první republiky se vařilo dobře a rozmanitost byla. A hlavně suroviny byly čerstvé zejména co se týče zeleniny a ovoce. I maso bylo lepší a hlavně bylo naše a nemuselo se dovážet z celého světa jako nyní.

Jitka Chodorová @ Nechci počítat 26.4. 08:34 **********

Libor Farský @ Chřest, kapary, kambala. Jak se vařilo za první… 26.4. 08:07 Rodinné školy s maturitou snad již opět existují, ale je jich žalostně málo. Že by byl tak malý zájem děvčat či jejich rodičů o ně? Budeme tomu říkat retrovzdělání?

ivana kosťunová @ Chřest, kapary, kambala. Jak se vařilo za první… 26.4. 07:52 Dobře se jedlo i v hůře situovaných rodinách i na venkově. Ta představa, že jejich strava byla chudá, trochu kulhá. MOžná byla zdravější, než ta středostavovská, nebylo v ní tolik mouky. Namátkově : kyselo, koláče z bramborového těsta a povidly, nebo jablky, různé domáci sýry, jahelník, maso běhalo po dvoře, kozí mléko.....

Jiřina Votavová @ Seniorky pronikly mezi blogerky 26.4. 07:34 Já to vidím jako obdivuhodné a zajímavé zpestření seniorského života. A určitě není jednoduché vymyslet téma, zaujmout a získat čtenáře. Vždyť všichni, kteří přispívají svými příspěvky i na tyto stránky, dělají něco podobného. Také občas napíši na jedny stránky nějaký ten blog nebo fotoblog o cestování. Zatím jsem ještě dost v pohybu, ale až bude více času... A když to někomu přinese i peníze, je to pracující senior. Našla jsem si na internetu na tyto dámy odkazy, originály se dají přeložit. Je to opravdu povzbuzující. ☺

Marie Doušová @ Útržky vzpomínek: Krátká cesta stoletím 26.4. 07:29 Praha je nádherné město,plná památek a krásných zákoutí. Mnohokrát jsem Prahu navštívila a byla okouzlena památkami.Už dlouho jsem v Praze nebyla a věřím, že ji zase někdy navštívím. Vaše vzpomínky jsou poučné a hezky zpracované.

Marie Doušová @ Kafe, káva, kávička 26.4. 07:09 Každé ráno piji rozpustnou kávu s mlékem a už si ani nedovedu představit pít něco jiného. Po obědě si dělám pravého turka do malého hrnečku a k tomu něco sladkého. Je to posezení v klidu a pohodě.

Marie Doušová @ Na ně! 26.4. 07:01 Neumím se vyjádřit , záleží jak to seřadit, ale zaujme.