Chci všechno, přiměřeně věku,

chci jídlo a nad hlavou mít střechu,

chci moudrost a prý ji trochu mám,

chci lásku, ale komu já ji dám?

Nikdo ji nechce, jenom ten můj pes.

Kde já to jsem, proč zítra není dnes?

Kam spěchám, vždyt nohy už mě zradí,

za mnou se řítí plným tryskem mládí.

Nechtějí slyšet ani moudrá slova,

co dělat mám, snad narodit se znova?

Ne to už ne, já nejsem žádný lhář,

svou moudrost i lásku schovám pod polštář.

Možná, že příjdeš a odhrneš mi vlasy,

nabídneš přízeň pro budoucí časy.

Budu ti vděčná, není ještě konec.

Zvedni mě, podepři pro poslední tanec.

---

Zpět na homepage

---