Miluji

Miluji

12. 6. 2012

Miluji a s tím slovem se
mazlím,
něžně, abych tuto něhu
neotřela,
svým rudým ohněm plápolajícího
srdce.
Na jazyku ji válím a trochu trpká
zdá se.
Proč as ted hvězda svou studenou zář
na ní vrhla?
Píchlo to jak včela bránící svůj
život.
To však jen vzpomínka se v dáli
mihla
a zapadla tam kdesi ve tmách nitra mého,
aby už nikdy nezkalila ty klidné vody mateřského
přístavu,
kde ted láska kotví.
Ted však jde o víc!!!
Ne, nedám si sfouknout ten vysoký plamen,
co ze mne láska vykřesala.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Teď jsem Vás objevila ještě tady, v "království" paní Šachové. To není marné, to náznakové vyjádření, že jsou lásky, které přežívají i svou smrt, ačkoliv my žijeme, někdy s pocitem štěstí, dál. Pěkné, mám ráda i volný verš. Pište, pište, i nehumorně. Ze všeho je v nás přece trochu.