Kočičí život

Kočičí život

8. 1. 2015

Slyšeli jste někdy, když člověk zklamaný životem prohlásí, že má život pro kočku? Já vám chci toto úsloví vyvrátit, protože život mojí kočky určitě není k zahození. Posuďte sami.

Před více než deseti léty jsem se přistěhovala do paneláku na sídliště. Byt byl pěkný, pohodlný a měl velkou lodžii. Abych tam nebyla sama, přinesla jsem si sebou černou kočku Lucku s nádhernýma smaragdovýma očima a dnes ji mám už patnáctý rok. Musím říci, že na svůj věk vypadá dobře a svěže, většinou lépe než já.

Ani se tomu nedivím, že je na tom tak dobře. No řekněte, může se normální žena povalovat ve svém pelíšku jak se jí zachce? A když má lemošení dost, hlasitým mňoukáním na sebe upozorní, že by nebylo od věci dostat něco dobrého na zub. Cóóó, konzerva? To snad nééé, syrové masíčko by nebylo?

Po jídle dlouze pečuje o svůj zevnějšek, a když je se svým vzhledem spokojená, jde mezi své lidi, nechá se obdivovat a náležitě pomazlit. Pak projeví zájem o hry, nejlepší je honba za malým míčkem (ale musíte jí ho aportovat) nebo za provázkem. To se hezky proběhne a udělá tak zadost své linii. Uondána se schoulí do křesla nebo je tak hodná, že mi křeslo laskavě  přenechá a odejde do svého proutěného, náležitě vystlaného, apartmá, kde spokojeně usne.

V podvečer jde na procházku na balkon, kde má přichystaný kulturní program: sleduje hnízdo jiřiček pod střechou, co je u nich nového, jak jim rostou mláďata, občas zažene drzého vrabčáka a pak vleže sleduje, jak já v kuchyni vařím večeři. To si nenechá ujít, protože vždycky něco dobrého "ukápne".

Po dobré večeři a nezbytné úpravě kožíšku jde na obhlídku bytu. Nakonec se rozhodne, koho poctí svou přízní , nechá si drbat kožíšek a usne na klíně.

No řekněte, milé dámy, nevypadaly bychom také mnohem líp, kdybychom vedly "kočičí život"?

 

Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Kočky jsem chovala celý život, ale tady do města, do malého bytu s Bertíkem to nechci riskovat. Prožila jsem s nimi spoustu hezkých dnů, nejraději jsem se dívala na hry koťat... neúnavní cirkusáci...
Soňa Prachfeldová
Jo kočky, to je povídání na celý život, mám kocourka nalezenečka celého černého - také ty smaragdové oči, hrdý, nepřístupný, má rád jen nás v kruhu rodiny, jakmile přijde někdo cizí prchá, myslela jsem si, že se to časem srovná, už je to rok a půl a je to pořád stejné. Mě obejme kolem krku a přede a přede. Je to náš Miky.
Zuzana Pivcová
V rámci týdne o kočkách jsem se jim věnovala hodně, tak už se nechci opakovat. Pokud by někdo z novějších měl zájem, ať se podívá na můj profil, většinou je to Můj příběh, a z názvu se dá poznat, že půjde o kočky. Alíno, černý kocour je bezkonkurenční lump, má temperament v genech, alespoň sestřin (i můj) Čert. Také už o něm byla řeč.
Lidmila Nejedlá
Ano, přesně tak se mají kočky. Věrně jste to popsala. A jsou krásné.
Alena Tollarová
Já ho vedu :) Ale vážně, už jsem někde psala, že kdybych mohla, měla bych kocoura - černého.