Láska na vlásku

Láska na vlásku

19. 1. 2015

 

Kolik tíhy vydrží vlásek,

kolikrát za život přetrhne se

než jednu jedinou ze všech lásek

vítr času neodnese?

 

Začne to jako pohádka

co rozpouští se na jazyku,

když mentolová lízátka

dětsky sládnou místo křiku.

 

Pak něco se přihodí,

pohádka je naruby,

z míru válka se narodí,

vše zbrojí se až po zuby.

 

Najednou jí chtěl donést kopretiny,

když vracel se domů za soumraku

a pro ty drobné lásky obětiny

vlak do něj střelil jak kámen z praku.

 

Život ve vteřině pukl jako zvon.

Proč právě

on

on

On?!

 

Schoulená do klubíčka

objímá polštáře,

upadá do snu

vidí tam oltáře.

 

Na nich leží nezhojené rány,

pohádky bez konce co už se nedopoví,

černé pírko z křídla vrány

a otázka co unese ten život nový.

 

Odpověď zná jen ten vlásek.

Snad...

Možná...

Kdoví...?

 

Napsáno jako reakce na tragickou událost jedné obyčejné rodiny.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lubomír Müller
Krásné, silné téma, Vando. Žít tak, aby se vlas nepřetrhl, a také, aby nám ho nikdo jakoukoliv zlobou nepřestřihl. Žít tak, abychom druhému vlas nezkřivili, nepřetrhli, neustřihli. Silná, krásná báseň s mnoha skrytými významy.
Eva Mužíková
Vando, Tvá všestrannost je obdivuhodná. Na jedné straně Tvá poezie vyvolává úsměv na tváři, na straně druhé je z Tvé poezie vnímavý čtenář zahalen do smutku... Dík, jsi opravdu skvělá...
Vanda Blaškovič
Lidskou přirozeností je odvracet se od tragédie...příliš bolí...ale pokud si pár čtenářů uvědomilo pomíjivost okamžiku a jak zbytečné jsou některé rozepře, tak toto poselství ve verších splnilo svůj účel. Co nikdy nevrátíš je totiž čas...a to je také jediné co nám doopravdy patří.....mít čisté svědomí za to stojí....
Marie Magdalena Klosová
Silný příběh vyjádřený verši.Každému se asi něco připomene.Ztráta blízkého člověka,a to kdykoliv,je zlá.Ale je třeba se znovu přimět žít.Mně se to povedlo.A všem ostatním držím palce.A Václavě tleskám.mm
Hana Rypáčková
Ale tu bolest ze ztráty, je těžké žít dál...Umíš to vyjádřit.
Olga Štolbová
Vandi, moc smutné a jestli dokonce z vlastní rodiny a vlastně ze života kohokoliv, obrovská bolest...
Zuzana Pivcová
Zažila jsem to na vlastní kůži, a jistě tu zdaleka nejsem jediná. Právě proto, s vědomím, že vše je vzácné a už zítra být nemusí, bychom měli k životu přistupovat přátelsky, chápavě a vděčně. Díky, Vando.
Jana Šenbergerová
Vando, ty jsi talent, a to nejen komediální.