Čestné pionýrské!

Čestné pionýrské!

7. 3. 2015

Byla květnová neděle v době dávné, předávné. Slunce hřálo a pražské sídliště v klidu odpočívalo. Nebyly počítače, nebyly mobily. Nedělní pohodu nic nerušilo.

Hýčkala jsem květiny v truhlíkách na balkóně v přízemí paneláku a manžel podřimoval po obědě v ložnici. Najednou, kde se vzal, tu se vzal, pán v baloňáku. Stojí těsně u balkonu a potutelně se pošklebuje.

Co proboha chce? Je nějaký divný. Asi zabloudil. Soucitně na něj pohlédnu, když tu najednou baloňák zavlál, jak kdyby se rozvlnilo obilí. Šup vpravo - šup vlevo a pak ještě jednou šup vpravo - šup vlevo. Pán tam přede mnou mává cípy kabátu, jako by chtěl vytáhnout bůhvíjakou šavli. Šavle to ale nebyla, jen takové párátko. Takový komárek, takový ptáček bez zobáčku. Takový ptáček jarabáček. A přesto....

Exhibicionista! Hrklo ve mně.

Nezmohla jsem se v tu chvíli na nic jiného, než že jsem rychle uvažovala, čím se to vlastně ten pán chtěl chlubit. To víte, ženská... Pak mi došlo, že mě chtěl vyděsit, a že se mu to vlastně docela podařilo. Vykřikla jsem a běžela pro záchranu do ložnice, zatímco pán v baloňáku už spokojeně rázoval pryč. Svého dosáhl. I s párátkem.

Manžel nečekaně probuzen nechápal, co mu to vyprávím. Až potom mu došlo, co si to ten padouch vlastně na mě dovolil. Manžel nelenil a konal tak, jak byl, jen v trenýrkách, bosý a s chlupatým hrudníkem. Přeskočil strédlem balkónové zábradlí - naštěstí nevzal s sebou žádnou z mých kytiček - a upaloval za baloňákem. Ten již však měl značný náskok.

Manžel ho již skoro doháněl, ale dotyčnému se podařilo na poslední chvíli vklouznout na zastávce do odjíždějícího autobusu. „To se přece nevzdám, nenechám ho ujet, když už ho skoro mám !" řekl si manžel a rozběhl se za autobusem. Úplný Abebe Bikila.

Snažil se gestikulovat na řidiče rukama, nohama i tělem, ale ten zjevně ho buď neviděl, nebo o takového pasažéra nestál. Přesto měl manžel štěstí. Právě kolem projížděla ve Volze hlídka Veřejné bezpečnosti. Pochopila, že zde není něco v pořádku. Zastavila u manžela, vyslechla si, jaký má důvod, aby běžel jen v trenýrkách a bosý za autobusem, a akce mohla začít.

Krátká honička jako v akčním filmu a příslušníci VB zastavili autobus.

Manžel měl identifikovat muže, který se přede mnou odhaloval. Věděl, že je v baloňáku, a tak nezaváhal a podle nejlepšího svědomí ukázal prstem na pána, který se v koutě autobusu choulil do baloňáku.

Vystoupili z autobusu. Pán v trenýrkách, pán v baloňáku a ruka zákona. Všichni odjeli na oddělení VB.

„Vezeme vám toho hledaného exhibicionistu," vysvětlila akční ruka zákona sloužícímu příslušníku VB, koho že to přivedli. Bez dalšího vysvětlení se pak strážmistr vrátil do Volhy a odjel na svůj okrsek.

V chladné místnosti osaměli a seděli proti sobě třesoucí se, žíznivý a vynervovaný manžel, a solidní, možná nic nechápající pán v baloňáku.

Službě konajícímu příslušníku VB se pohled na uříceného a chlupatého manžela nějak zajídal, tak přinesl vojenskou, zelenou a na kůži štípající deku a štítivě ji na něho hodil. To už se na oddělení VB rozkřiklo, že byl konečně chycen ten obávaný a nepolapitelný exhibicionista! Chodili se na něj dívat jako na vzácné zvířátko. Mlčeli, jen po něm nevraživě a podezíravě pokukovali. Někdo řekl: „Fuj!" a jiný : „No to je dost, že ho máme!"

„Předložte občanský průkaz!" zaznělo. Pán v baloňáku elegantním pohybem vytáhl z náprsní kapsy občanku.

„A kde máte občanku vy, pane?" suše a přísně se zeptal nějaký nadřízený orgán, který vzal celou situaci do svých rukou.

Manžel se podíval bezradně na svoje splihlé trenýrky a bosé nohy...

„Tak jsme vás konečně dopadli!" zahřímal příslušník. „My totiž o vás víme, soudruhu! My o vás víme! Řádíte tu jako exhibicionista! Běháte nám tady po sídlišti, děsíte maminky, strašíte děti a ještě ke všemu nemáte u sebe ani občanský průkaz!"

Nakonec se všechno vysvětlilo, ale ještě dlouho jsem si manžela dobírala slovy: „Nepůjdeš se projít? Nemám ti podat baloňák.....?"

P.S. Kdybych dodnes neměla ve sklepě tu vojenskou štípavou deku, tak bych se neodvážila tvrdit, že to byla pravda a nic než pravda.

Čestné pionýrské!

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Magdalena Klosová
Zase jeden velmi podařený a lehkou rukou napsaný příběh.Bezva!Čestné pionýrské! mm
Zdenka Jírová
Váš manžel je opravdový džentlmen, který nedbá na sebe a jde bránit svou ohroženou ženu.Já měla trochu podobný příběh, ale s jiným koncem.
Zuzana Pivcová
To je konec! Ale věřím tomu nabeton, protože, když jsem byla před 10 lety večer v podchodu u nás na Chodově přepadena, tak následné vyšetřování a soupis události se mnou také vyvolával dojem, že jsem si vše vymyslela nebo chci možná krýt nějaký trestný čin, jehož jsem byla spolupachatelem.
Alena Tollarová
Vando, zajdi do sklepa, vytáhni tu deku a přidej fotku do galerie. Prosíííím! :)
Vanda Blaškovič
A Jano, jestlipak víš, že jsi mi k napsání tohoto příspěvku dala impuls Ty? Vzpomínáš?...:))
Jana Šenbergerová
Vando, tys mi dala! A Libor mě dorazil. :-))
Miroslav Štorch
Zajímavá bajka - jak jste znárodnili VB vojenskou štípavou deku. Někdy se opravdu lidé chovají jako zvířátka :-)
Libor Farský
Příběh z opačné strany. Slavnostně oblečená dáma se vrací z jakési společenské akce a zkracuje si cestu opuštěným parkem. Najednou proti sobě spatří podivného muže, který se k ní blíží se široce roztaženýma rukama. Dostane strach. "Ten mě určitě znásilní, s těmito vysokými podpatky mu už neuteču. A ještě mi roztrhá tuhle krásnou novou blůzičku". Začne si tedy blůzičku svlékat. Chlap už je skoro u ní a povídá: "Uhni, kurvo, nesu sklo!"
Eva Mužíková
Vando máš opravdového ochránce.... tohle jsi mohla s klidem dát so soutěže... pobavila jsem se...
Alena Tollarová
no počkej, a ten pán v tom baloňáku, byl to vlastně ten chlubílek?
Lidmila Nejedlá
:):).) párátko! Hezký úsměvný příběh.
Alena Várošová
Napadlo mi to hned,že to bude obráceně,že na to doplatí ten nevinný manžel.No jsou to příběhy,které nevymyslíš,to píše sám život.
Libuše Křapová
Chudák manžel, džentlmen chránil svou ženu a jak dopadl :-)))))
Soňa Prachfeldová
Prima Vando :-)
Hana Rypáčková
Život tropí hlouposti a tento příběh je vážně povedený.