Znásilnění u kostela

20. 2. 2015

Pravda, došlo k němu ještě v minulém režimu. Známá žižkovská prostitutka korzovala v noci mezi pilíři kostela na Sladkovského náměstí. Z ničeho nic ji někdo předklonil a zezadu bleskově znásilnil. Viděla mezi svýma nohama jen jeho modrobílé tenisky a nohavice džín, nic víc.

Šla na policii a oznámila to. Policisté rozjímali, až došli k závěru, že po znásilnění půjde pachatel nejspíš pít pivo do blízké hospody. Nastartovali služební auto a objeli známé žižkovské kriminálnické hospody.

Nejdříve dorazili do putyky U Tomáše Štítného. V ní se muselo pozdravit „týí kurvíý komunistickíý“, jinak by host nedostal pivo! Policajti ale nemuseli říci „čest práci“. Nebyl tam muž v teniskách.

U Božích bojovníků také nebyl.

U carské šlechtičny nebyl, ani U Cikánky.

Nakonec se zastavili hned vedle policejní stanice, U dudáka. Byl tam muž v teniskách a v džínách. Zatkli ho a přivezli na služebnu. Znásilněná pohlédla na jeho obličej, ale nebyla si jím jista. Otočila se k němu zády, rozkročila se a předklonila. Mezi svýma nohama uviděla modrobílé tenisky a jeho džíny. Vykřikla „To je on!“

Otrávení policisté založili protokol o znásilnění do psacího stroje. Prostitutka a znásilnění?!

Po pár řádcích protokolu vyjekla: Já ho nechci udat pro znásilnění, mně se to moc líbilo, chtěla jsem od vás jen mě s ním seznámit! Vdám se za něj, a z lásky!

Takoví byli totalitní muži, dokázali uživit manželku a děti, a ještě měli sílu na znásilnění.