Jak bílý oblak připluje

Jak bílý oblak připluje

23. 2. 2015

Naděje
je zamyšlená krajina,
peřeje
a nekonečná rovina,
echo snů
a zbylé stopy ve sněhu,
tikot dnů,
když stojím frontu na něhu.

Naděje
se jako brána otvírá,
zahřeje
a drobné mince posbírá,
nezná čas
a do krásy se rozvije,
jindy zas
mé přesvědčení rozbije.

Naděje
jak bílý oblak připluje,
z výdeje
zas střevíčky mi obuje,
hudba lká
a lásce není pomoci,
Popelka
se musí ztratit v půlnoci.

Moje poezie
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.