Lustr

Lustr

6. 3. 2015

Dlouho jsem se rozhodoval, jak si zmodernizovat centrální stropní osvětlení obýváku. Měl jsem na něm skleněné stínidlo, starožitné, nehezké, asi z I. republiky. Chtěl jsem nově měkké osvětlení dolů a nasvětlení celého stropu s okolními stěnami. Požadavek to byl snad celkem docela obyčejný.

 Nebylo nic snazšího než si koupit osvětlení v krámě, tak jsem si to aspoň představoval. Navštívil jsem nejbližší pražskou žižkovskou prodejnu elektro. Vystavené „české“ zboží nebylo ale hezké, české sklářství už také muselo „demokraticky“ zkrachovat! Ochotný prodavač mi předložil několik zahraničních katalogů. Zalíbil se mi rakouský lustr na straně 301, za docela vysokou cenu. Prý mi ho objedná a vzal si i zálohu. Rakouský výrobce má sklad v Maďarsku a v něm posedává česká zástupkyně. Má tak „mimořádný původ“, že už nemusí vůbec nic dělat, jen zvedá telefony a všechno slíbí. Že by vstala ze židle je na ni už moc práce, vysoká mzda za nicnedělání jí postačuje! Nikdo ji nekontroluje!

Ani za měsíc, po mnoha mých urgencích, mi svítidlo neodeslala. Prodavač nad tou „pracující krávou“ jen kroutil hlavou a zálohu mi vrátil.

„Žlutý Desperát“ je vietnamský prodavač potravin u nás v domě. Postěžoval jsem si mu na nedostatek českých sklářských výrobků v Čechách. Řekl mi, že si mám české osvětlení koupit u nich ve Vietnamu. Tam mají ještě „totalitu“, česká firma Crystalex tam vyrábí české sklo na plné pecky, novou „demokracii“ prý nechtějí, vše by jim za 22 let zničila, jak k tomu došlo v Česku!

Nakonec jsem se vydal do prodejny OBI na pražskou periférii. Svítidel tam měli vystavených hodně, i pro mé stropní osvětlení vystavených na jen svislém panelu. Jedno se mi docela zalíbilo.

 Přistoupila ke mně mladá a pohledná prodavačka, oslovila mě. Začali jsme „obchodní jednání“. Už po jejích pár prvních slovech došlo ke „katastrofě“! Strašlivě a hlasitě se upšoukla! Byl to výbuch o síle „Ruprechta“! Oba jsme diplomaticky poodstoupili o pár metrů dál, jako by se vlastně nic nestalo? Raději jsme hovor rychle ukončili a ona odešla. Na vyhlédnutý lustr jsem se díval pak už chvilku rád a sám, ovšem pro jistotu už z větší vzdálenosti! Rozhodl jsem se zalíbené čínské svítidlo zakoupit a vyhledal raději už vrchního prodavače. Asi také poobědval hrách s uzeným, svěrač měl ale zaplať Bůh proklatě pevný! Obchod jsme nakonec dokončili důstojně. Nastoupil jsem s objemnou krabicí do městské dopravy a dovláčel ji domů.

Montáž osvětlení jsem pro jistotu raději odložil o pár dnů. Nečekal jsem nic lehkého. Začal jsem s ní hned po sobotním obědě. Postavil pod to staré svítidlo malé a třaslavé štafle, vylezl na ně nahoru a třaslavě ve výšce začal odmontovávat to staré osvětlení. Nakonec to bylo z toho všeho, pak následujícího, to nejlehčí. Nic jsem neroztřískal  nepořezal a ani se nezřítil!

Potom začalo to složitější – montáž nového. Mám jenom dvě ruce, potřeboval jsem ale nejmíň tři! Nový lustr jsem zatím jen trochu přidrátoval, omítka a malba mi padaly do očí, pěkně jsem se na štaflích potil a třepetal. Zašroubovat šroubky na štaflích, ve třech metrech vysoko, s rukama nad hlavou, to není tak lehké jako tam dole. Po dvou a půl hodinách montáže jsem musel odpočívat na křesle a začal jsem skoro všechno vzdávat. Už jsem neměl fyzické ani intelektuální síly.

Trochu jsem se sezením zotavil, pak začal znovu studovat čínský návod k montáži. Zbývalo mi přišroubovat ještě tu druhou, dolní polovinu lustru. Dlouhým šroubem se mi ve skleněné části nepodařilo chytit závit v jeho horní části. Musel jsem improvizovat, nejdříve ho zašroubovat nahoře, pak teprve nastrčit skleněný kryt! Až sem se mi to zdařilo, i po mém silnějším klepání na štaflích. Chtěl jsem připojit i tu dolní kovovou část. Když jsem chtěl nasadit poslední dolní kovovou čepičku, chyběla mi krátká část závitu.

Po odpočinku jsem musel znovu nahoru, sklo znovu sundat, šroub povyšroubovat, tak zrovna akorát. Odhadl jsem délku obou závitů už na první pokus správně, nejnižší kovový díl šel přiroubovat také jen tak akorát.

Po pěti hodinách na štaflích bylo vše hotové. Zhroutil jsem se do křesla a už se jen díval na tu novou stropní, zatím nerozsvícenou „nádheru“. Pak jsem se soumrakem to nové rozsvítil. Místností se rozlinulo opravdu měkké světlo, odrážející se všude od bílého stropu a vysokých bílých stěn. Obývák se tím osvětlením moc zvětšil, jako bych se odstěhoval do jiného bytu? Měl jsem z toho velkou radost, na sklonku svého života.  

Montáží opuchlé klouby a svaly si léčím zatím tři dny. To ale časem určitě přejde.

Takové potěšení mi způsobil v Čechách lustr ze stále rudé, lidové Číny. Snad mi to radování z vysněného osvětlení vydrží až do osmdesátky věku?!

 

 

 

Můj příběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - čtvrtý týden <p>Aby byly vaše peníze v&nbsp;bezpečí se postará Garanční systém finančního trhu. Vyzkoušejte si Vaše znalosti v&nbsp;oblasti pojištění vkladů. Vítěz tohoto speciálního týdenního kvízu zaměřeného na finanční gramotnost, získá i speciální cenu!&nbsp;</p>
AKTUÁLNÍ ANKETA