Po tréninku si pro ně přišli. Pro hokejové mistry, kteří neměli tu správnou socialistickou morálku. Před 65 lety, přesně 13. března 1950, zatkla StB v Praze devět československých hokejových mistrů světa z roku 1947a 1949. Ti pak byli spolu s dalšími třemi hokejovými reprezentanty ve vykonstruovaném procesu "proti Modrému a spol." odsouzeni za velezradu a špionáž k mnohaletým žalářům. Výše jejich trestu se pohybovala od 15 let k osmi měsícům.
Komunistická moc dala sportovcům exemplárním způsobem najevo, kdo je pánem v této zemi.
V hospodě u Herclíků v Pštrossově ulici bylo tehdy zatčeno devět hokejových reprezentantů: Augustin Bubník, Stanislav Konopásek, Václav Roziňák, Josef Jirka, Zlatomír Červený, Jiří Macelis, Antonín Španinger, Přemysl Hajný a Josef Stock. Vladimír Kobranov a Mojmír Ujčík byli zadrženi následující den. Později si tajná policie přišla i pro hvězdného brankáře Bohumila Modrého.
Až na Modrého měli všichni reprezentovat Československo na hokejovém mistrovství světa v Londýně, a to jako obhájci zlata z posledních dvou šampionátů. Do Británie 11. března však z rozhodnutí ministra informací, soudruha Václava Kopeckého, nikdo z hokejistů neodletěl.
Do čela takzvané protisocialistické ilegální skupiny postavila StB tehdy "Bóžu" Modrého, kterého obvinila ze styku s cizími špióny a z úmyslu emigrovat. Špionáž a vlastizrada byly ostatně hlavním zaklínadlem zinscenovaného soudu, konaného v Praze v říjnu 1950. S nejvyššími tresty odešli Modrý (15 let), Bubník (14), Konopásek (12), Roziňák a Kobranov (oba deset). Žádný z obžalovaných nevyvázl bez trestu.
Mistři světa skončili v uranových dolech. Po propuštění se přes podlomené zdraví většina z nich k hokeji vrátila. V červenci 1968 byla celá skupina plně rehabilitována Nejvyšším soudem.
Bohumil Modrý se tohoto dne již nedočkal. Zemřel v roce 1963 ve věku pouhých 46 let na následky otřesných podmínek při pobytu v uranových dolech.
