Nový domov
pro Mejdinku

Nový domov
pro Mejdinku

15. 3. 2015

Seděla jsem si poklidně v křesle a dívala se na telku, když zadrnčel telefon. Na druhém konci se ozvalo bujaře: “Ahoj mami, něco úžasného pro tebe mám. Nádherný dárek!“ Zpozorněla jsem, protože za tou bujarostí jsem čekala nějakou čertovinu. Znám svou dceru.

„Jaký dárek?“, zeptala jsem se opatrně. „No, víš, mami, můžeš dostat nádhernou kočičku, když teď nemáš Barušku (kocour Baruška na jaře odešel do kočičího nebe), asi se tvé kočičce Lucince (má druhá, sedmiletá kočka Lucina) stýská, tak ti přivezu novou kočičku. Je to ragdolka s průkazem původu, její panička ti ji daruje, jen když bude v dobrých rukách, ona se o ni nemůže z rodinných důvodů starat. Viď, že si ji vezmeš, je nádherná.“

Sice jsem trochu oponovala, že už je toho na mne moc (je mi 70 let), ale to už dcera věděla, že mne udolá. Byla jsem na kočku zvědavá, takovou jsem ještě neviděla, jen na obrázku. “Mami, je veliká, s dlouhými chlupy, má velké modré oči a je to vlastně ještě kotě, jsou jí 2 roky, ale ony dospívají až ve 4 letech. Bude se ti rozhodně líbit.“

Druhý den se dcera přiřítila s přenoskou, luxusním kočičím WC, prolézačkou s drápadlem na kočičí manikúru a nevím, s čím ještě. To prý je kočičí věno do nového domova. Opatrně otevřela přenosku a já zírala do velkých modrých očí bílo-béžové chlupaté obrovské kočky. Byla to kočičí princezna. Ovšem řádně vyděšená z nového neznámého prostředí, cizích lidí a z neznámé černé kočky, která se na ni také přišla podívat.

Vyřešila to rychlým útěkem do ložnice pod postel, odkud jsem ji 2 dny lákala ven. Pak ji donutil hlad a opatrně vylezla. Zvědavě začala očichávat vše kolem sebe, a tak začalo její seznamování s novým domovem. Mne prozatím ignorovala, byť jsem se snažila ji přilákat něžnými slovíčky i pamlsky. Ohromená Lucina, která je méně než poloviční než princezna Madison, jak má psáno ve svém rodokmenu, se nestačila divit.

Začala jsem jí říkat Mejdy, na což, když chce, slyší. Mám ji půl roku, jsme už docela kamarádky, spřátelila se i s Lucinou, kterou nutí ke hrám a pěkně ji prohání. Lítají po bytě přes gauč i postel, na balkon a zpět k mé malé radosti, ale Lucka má alespoň pohyb a nebude tloustnout. Občas je najdu někde ve výšce, ale to je ženu pryč. Večer se ke mně chodí do postele pomazlit společně s Luckou.

A tak to nakonec dobře dopadlo, jsem ráda, že je obě mám, a rozhodně si nemohu stěžovat na nudu. Každý den mě čeká nějaké překvapení. A myslet na svých 70 let opravdu nemám čas. Pořiďte si kočičku nebo dvě, je to báječný omlazovací prostředek.

Hodnocení:
(4 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Paní Evo, tento Váš příspěvek patří mně nebo paní Kollinové? Noční dobrodružství na chalupě i tento článek jsem napsala já.
Eva Mužíková
Právě jsem ocenila novou úpravu vzhledu... zobrazení souvisejících článků. Tak jsem měla možnost přečíst si Jani Tvůj článek... Noční dobrodružství na chalupě a následně po roce napsaný tento.. Tak jsem se dočetla, že se Lucinka má novou kamarádku a je jim spolu dobře. Také jsem před časem chovala kočky, některé domácí peciválky, jiné žily volně ve statku. Jak píše Soňa, jsou to "osobnosti", které se nedají jen tak zmanipulovat. Kocour Burák žije ve statku ještě dodnes, nezvládl by uzavřený pobyt v paneláku. Péči o něj přebrali sousedé, kterým dělá již tři roky společnost..
Soňa Prachfeldová
Zdenko, je vidět, že kočky opravdu milujete, mohu srovnávat pes a kočka, pes je nadšený ze svého pána a kocour náš přijde, kdy on chce, pocity dává najevo jak on uzná za vhodné , jsou velmi odlišní a je mi s nimi krásně.
Zuzana Pivcová
Vidím, že patříte k těm, u kterých kočky už jednou provždy "zasekly drápek". Ragdolky jsou vzhledově opravdu krásné, ale jako osobnosti jsou vlastně krásné všechny kočky. Dvě kočky jsou na tom, pokud se snesou, opravdu lépe, než když je kočka sama. Ta bývá často líná nebo zase příliš závislá na člověku. Duo, to dovede zabavit, někdy až moc. A moje sestra došla postupně už k počtu 3.
Růžena Antlová
Krásné jméno pro kočku zažijete s kočičkou spoustu radostí a druhá kočička má kamarádku. Mě moje vnučka chtěla k svátku donést koťátko ,důrazně jsem jí to zakázala z obavy co by na to řekli oba pejsci. Za týden mi řekla že mi donese piskomila ,no tak jsem zvědavá jestli mi ho i přez mé protesky donese.
Alena Várošová
Moc pěkné vyprávění,ta Vaše dcera paní Zdenko věděla čím Vám udělat radost.Ať Vám princezna roste do krásy a ať Vám přináší jenom potěšení.
Eva Krausová
Paní Zdenko, Lucce i Mejdy přeji ve Vaší společnosti milé zážitky. Máte dobré srdíčko, když jste adoptovala další kočičku. Eva a psí fenka Meginka