Při našem cestování do Austrálie jsem nejvíce poznala dvě australská města - Sydney a Melbourne, a dvě asijská města - Hongkong a Singapur. V prvním díle mi dovolte několik postřehů ze Sydney.
Již v loňském roce jsem o Sydney napsala "Moře je nádhera, i v Sydney". Nyní tedy přidávám další své zážitky z tohoto města. Sydney je australské město, které úplně jedinečným způsobem představuje zvláštnosti protinožců. Velmi rychle pulsující život v tomto velkoměstě vám nabídne vše.
Od Opery, kde si můžete zajít na koncert vážné hudby či koncert nějaké světoznámé skupiny, až po koncert Aboriginců přímo před slavnou budovou Opery, která symbolizuje svými plachtovími město Sydney. Při rituálu za doprovodu Didgeridoo napodobují Aboriginci tancem kočovný život původního obyvatelstva - lovců, kočovníků, sběračů a rybářů. Je to ohromující zážitek.
Když James Cook po svém návratu informoval britskou vrchnost, že místo kolem Botany Bay je neosídlené, tak neměl pravdu. Dobře věděl, že zde žije původní obyvatelstvo, to se vypráví ve všech hospůdkách kolem přístavu. Tak byli Aboriginci vyvlastněni. 26.ledna 1788 byla vztyčena britská vlajka pod vedením kapitána Arthura Phillipa. Na palubě, kromě posádky, bylo 800 trestanců a ti se stali prvními osadníky pátého kontinentu, Austrálie. Pak byla roku 1841 zrušena trestanecká kolonie a Sydney se začalo rychle rozvíjet.
Je milé vidět, jak se tam všechno prolíná. Symbolem australského životního stylu je především uvolněný postoj k životu. Jejich "No worries", jako volně přeloženo, žádné strachy nebo není problém, slyšíte na každém kroku. Lidi jsou tam k sobě více tolerantní a hodně se smějí. "Keep smiling" se vám zapíše do paměti navždy.
Noční život v Sydney je velmi bohatý a věřte nebo ne, vůbec se vám nechce spát. Je tam mnoho starých pubů, ale jsou tam i hospody, kde se setkává bohéma. Večeří se tam až velmi pozdě a pije se hodně vína, protože ta velká vedra vás nutí pořád pít. Když jsme byli v jedné restauraci tak mi lezli švabíci - cockroches po nohách. Nevěděla jsem, že jsou to velcí švábi, ve vedrech jich je hodně. Jsou to takoví vetřelci, které nelze vymýtit, jsou všude. Ženy se jich štítí, ale nic vám neudělají, i když jsou většinou ve velikostech 5 až 10 cm. Zpočátku jsem z toho byla zoufalá, ale časem jsem si zvykla. Pokud některá z dam vezme švába pantoflí, tak to hrozně křupne.
Nemohu zapomenout na nádherná posezení na plážích, kdy už končilo léto, foukal vítr, dávali jsme si ryby a hranolky, tak je tam zvykem, ryby jsou výborně propečené. A já jsem s radostí krmila racky, kteří kolem mne poletovali. Také jsme ochutnala poprvé v životě oyesters, to jsou ústřice, hodně pokapané citrónem, a pije se k tomu Chardonnay.
V Sydney je nádherná botanická zahrada s mnoha druhy rozkvetlých ibišků, oleandrů, frangepanií, ale i s různými druhy palem. Pak je také hezké navštívit ZOO Taronga, kde jsou k vidění roztomilé koaly, které jsou i v neoficiálním znaku Austrálie, stejně jako klokani, jež se tam bohužel již přemnožili, ale uvidíte tu i emu, ptakopysky a vombaty. Chodívala jsem tam po ránu, kdy ošetřovatelé zvěř krmili. Je tam vybudovaný prales, aby se zvířata cítila, jako kdyby byla v přírodě. Bohužel jediné, čeho se bojím, jsou plazi a krokodýli. Krmení krokodýlů je šílený zážitek, jen otvírají své velikánské tlamy a potom ulehnou do stínu nebo vody a spí. Ráda jsem se dívala na ptakopysky s kachními zobáky. U nich je zvlášnost, že jsou aktivní jen za svítání anebo při západu slunce.
Sydney je také sportovní město. Plavání je součástí národní kultury, dále se tu hraje tenis, mnoho kurtů je jen kousek od moře, jsou zde golfová hřiště, a nejvíce návštěvníků najdete na tradičních koňských dostizích.
Sydney je jedno z nejkrásnějších velkoměst na světě, se svými čtyřmi miliony obyvatel. Ale v mém srdci zůstane navždy matička měst - stověžatá Praha.
