Milošovo jitro

Milošovo jitro

19. 4. 2015

Zapomněl jsem si natáhnout budík, tak jsem ráno zaspal. Kdybych tušil… raději jsem měl spát dál. Před naším činžákem se tentokrát netřásla těla sražených chodců. Bylo ještě hůř!

Město Praha se ani v minulém režimu nerozmnožovalo, byla tu větší chudoba než na vesnicích. Přírůstek obyvatel byl z dosídlování mimopražskými řemeslníky, ti tehdy dostávali nové byty a pěkné mzdy. Na Pražany se kašlalo, ať si stárnou a vymírají, bez potomků! Tak v současnosti tu máme třeba čtvrt milionu vdov a velmi vysoký počet přestárlých lidí, plahočících se po chodnících s holemi a velkými taškami jídla.

Na dvou protilehlých tramvajových stanicích před naším domem jsem důsledky přelidněného města osobně viděl. Na nástupním tramvajovém chodníčku ztratila vědomí nejdřív asi osmdesátiletá žena. Pomohli jí vstát, udržela se na nohou, hned se jí ujala přicházející dcera. Odešly spolu.

Horší událost byla na protějším chodníčku. Omdlel také osmdesátník. Byl o holi a s velkou taškou jídla. Také ho okolní zvedli, další chůze už ale nebyl schopen. Rychle přijela sanitka a odvezla ho. Pro mé nevěřící čtenářky přikládám fotku.

Na dvě smutné události hned zrána nejsem zvyklý, a to jsem otrlý Pražan.

Pokračoval jsem do zaměstnání jízdou v elektrické tramvaji. Úzkou Vinohradskou ulicí se řidič sunul po decimetrech, auta mu najížděla na tramvajový pás. Měl omylem zapnutý mikrofon, a tak jsme slyšeli jeho nadávání řidičům osobních aut. Řval na ně č….u, č….u, č….u! V další stanici už měl zavřené dveře. Ženská hrdelně řvala, dveře, dveře, nevidíš č….u, že já chci vystoupit, č….u! On, jak to mám tušit, ty k…o? Viděli jsme ji pak z tramvajového okna, tvář měla zarudlou, jako bývala barva vlajky proletářské krve!

Tohle vulgární vyjadřování do města přinesli kolonisté. Původní Pražané se hádali povzneseně, nadávka byla třeba ty eminentní pumprdente! Výraz byl nežalovatelný, nikdo nevěděl, co to vlastně znamená!

Pražský magistrát stop stav Prahy nevyhlásí, stejně na něm vysedávají samí přistěhovalci.

Uklidnil jsem se až u oběda, byl dobrý, doma jsem se raději zamkl v bytě na dva západy.

Můj příběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.