Jak jsem zakládala novou stranu

Jak jsem zakládala novou stranu

5. 5. 2015

Sametová revoluce nevyvolala radikální změny jen ve státním zřízení naší vlasti, ale změny nastaly i v mnohých rodinách. Velká změna nastala bohužel i v té mé. Po třicetiletém manželství se pro ni rozhodl můj muž, který po návštěvě lázní odešel k mnohem mladší ženě, aby si prý ještě něco užil. Já zůstala sama, děti již byly velké.

Po překonání zklamání jsem si řekla, že pro jedno kvítí slunce nesvítí a já budu žít plným životem dál. Začala jsem jednat. Zaujal mne jeden inzerát v  novinách, který zval na víkendový zájezd pro nezadané účastníky do východních Čech. Východní Čechy jsem moc neznala, poznat nové lidi také nebylo k zahození, tak jsem se srdnatě přihlásila a začala se těšit.

Sraz byl v Praze, účastníci byli z celé republiky. Sešlo se nás tam asi 20 a trochu nerozhodně se „okukovali“. Dala jsem se do řeči s jednou paní v mém věku a začaly jsme si rozumět. Vedoucí zájezdu přečetl naše příjmení a napsal, kdo s kým chce být ubytován. My už jsme měly rozhodnuto. Účastníci byli různého věku, muži – ženy napolovic. Cesta nám příjemně ubíhala, dobře jsme si s novou přítelkyní popovídaly.

Ubytováni jsme byli v hezkém penzionu po dvou, já s novou kamarádkou. Na pokoji jsme se rozhodly si tykat, a tak vyšla najevo naše křestní jména. Obě jsme byly Zdenky. Pobavilo nás to. Společně jsme se vydaly do restaurace na plánovanou seznamovací večeři. Celý zájezd se posadil k dlouhému stolu a začalo představování. Vedle mne seděl muž, který se představil jako Zdeněk. Obě jsme se hned hlásily, že jsme také Zdenky a že bychom měli založit stranu Zdenek, když jsme tři a máme i předsedu.

Bylo to v době tvoření nejrůznějších politických stran a uskupení, tak náš návrh byl se smíchem přijat. V tom se ozývaly další hlasy, že jsou také Zdenky a chtějí do naší strany. Bylo nás nakonec šest z celkového počtu dvaceti účastníků. Nikdy jsem se nesešla – ani ve škole – s nikým stejného jména, proto jsem byla opravdu překvapená. I naše vedoucí, velice milá dáma, říkala, že s něčím podobným se ještě v žádném zájezdu nesetkala.

Večer se vydařil, zatančili jsme si při dobré hudbě, večeře byla dobrá, víno také a posezení se protáhlo do pozdních hodin. Druhý den jsme šli všichni na procházku do skal už jako přátelé, kteří se znají dlouhý čas. Jednotlivé skupinky se potkávaly a vzájemně si sdělovaly dojmy z výletu. Celý výlet se velmi vydařil, dokonce tam vznikly asi dvě dvojice, které se zde našly.

Já jsem sice nového partnera nenašla, ale hezkou a veselou vzpomínku mám dodnes.

Hodnocení:
(4 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Jednu Eleonoru znám z historie, píši o ní ve svém článku "Úpíři v Čechách". Žila v 17. století na Českém Krumlově a byla manželkou Adama Franze Schwarzenberga, rozená Lobkowicová. Jen ten její osud byl smutný.
Elena Valeriánová
A děkujeme, že jste se o hezkou vzpomínku podělila ... Já zakládat stranu nemohu, jsem tu asi sama toho jména, se stejným jménem jsem se v životě moc nesetkala. A navíc Vám prozradím, že jsem křtěna Eleonóra (no schválně, kolik jich znáte?)
Zdenka Jírová
Pane Farský, je to jednoduché: oficielně je žena Zdeňka a muž Zdeněk. Tak je to i v kalendáři. Domácích obměn je samozřejmě mnoho.
Zdenka Jírová
Dana Kolářová
Veselá vzpomínka na zajímavý zájezd.
Soňa Prachfeldová
Moc hezké založení strany, která splnila svůj účel - pobavení i možnost seznámení se s opačným protějškem. Vždyť kdo nic nepodnikne, ničeho se nedočká ! Zdenko, podnikejte dál !
Alena Tollarová
Zdenko to je moc hezky napsaný příběh a jsem docela překvapená, že jste si musela tak dlouho počkat na seznámení se jmenovkyní. Já jsem měla nejlepší kamarádku v dětství Zdeňku, říkaly jsme jí Zděno.
Libor Farský
Zdeničko, hezky se to čte, dokážu se do Vaší situace vžít. Já mám věčný problém zapamatovat si, kdo z mých přátel je Zdenek či Zděnek (včetně Zděnka Svěráka) a u kamarádek nevím, jestli pro Zdenu je správné oslovení Zdenko, Zdeňko nebo Zděnko. To jsem ale vyřešil tím, že jim všem říkám Zdeničko. Liborů je ovšem málo. Bral bych do party i Luboše, Lubomíry, Borky (tak mi také některé kámošky říkají), ale i slovenské Tibory.
Hana Rypáčková
Není tady na webu dost stejných jmen na založení strany?
Zuzana Pivcová
Věřím, že na takto speciálně koncipovaných zájezdech se lidi mohou seznámit, zatímco na běžných jde většinou o dvojice či rodiny. Ale pokud jedou jen s úmyslem seznámení, asi to spíš nevyjde. Vy jste to pojali jako nezávaznou příjemnou zábavu a to bylo určitě daleko zajímavější.
Vanda Blaškovič
Zdenko, dojdi se podívat na film Divoké historky. V první povídce je cosi, co mi připomnělo Tvojí historku. Bude se Ti líbit celý film. Doporučuji vřele i ostatním.