Zabít se nemusíte, spadnout ano

Zabít se nemusíte, spadnout ano

20. 5. 2015

V tuzemských domácnostech se úložný prostor skloňuje snad ve všech pádech. Prostě chybí. A tak se vrší skříňky vedle sebe, ale i na sebe. Jenže hledat něco ve výškách může být pěkně nebezpečné.

Můžete si stokrát říci, že máte k dispozici vhodné hliníkové schůdky s protiskluznými pásky a že na nich určitě neuklouznete. Problém tkví v takzvaném syndromu katedrál.

Toto označení mají na svědomí Japonci. Tak dlouho jezdili do Evropy a zuřivě fotili všechny hrady, věže, kostely a katedrály, až si lékaři všimli, že při těchto záběrech „s chutí“ omdlévají. Malí Asiaté zakláněli při focení hlavy, aby měli v hledáčku katedrálu celou – a následoval pád k zemi.

Za všechno může páteř

„S věkem totiž na páteři postupně přibývají výrůstky, které samy o sobě nebolí, ale mohou utlačovat své okolí,“ vysvětluje Helena Prokopová, která učí ergonomii na Mendelově univerzitě v Brně. „Částí krční páteře prochází párový orgán – cévy – zásobující mozek krví. Pokud máte tyto výrůstky na páteři, a ve vyšším věku jimi trpí skoro každý, a zakloníte hlavu nahoru třeba při věšení záclon nebo hledání věcí v horních skříňkách, stlačí vám výrůstky cévy. Může tak dojít k chvilkovému odkrvení mozku nebo dokonce mdlobě a pádu.“

Najít vhodnou variantu

Kuchyňské skříňky až ke stropu nebo vestavné skříně v ložnici se tak mohou proměnit v nebezpečnou past. První rada? Především se zbavit všechno nepotřebného, což bývá někdy problém, jsme prostě od přírody „sběrači“.

Zadruhé nedávat do horních skříněk nic, co pravidelně potřebujete. Vyndat krabice s vánočními ozdobami nebo formu na velikonočního beránka vám klidně může pomoci syn nebo dcera, když se zastaví na návštěvu. Vhodným typem spodních kuchyňských skříněk s plnovýsuvy získáte tolik místa na ukládání, že se možná vysokým skříňkám budete moci zcela vyhnout.

U skříní lze zase využít sklopné šatní tyče, takzvané pantografy. Pokud pak bude nejhůř a vy budete muset „nahoru“, mějte po ruce alespoň výše zmíněné kvalitní schůdky, nikdy nezkoušejte stoupat na různá štokrlátka a židle, na nichž snadno ztratíte „balanc“.

Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Květoslava HOUDKOVÁ
Já už musím "poslouchat"- zejm. několik posledních let - svého, nyní 20.letého vnuka, který mi rázně přikázal: "Babi, ne abys lezla na židli apod.! Ve výšce máš stejně to, co potřebuješ jen několikrát/rok = tak mi určitě stihneš poslat SMS! a já ti věci najdu/sundám. Nikam tedy nelez - při tvé "šikovnosti" bys mohla nešťastně spadnout!!
Alena Tollarová
Já se svými 160 cm nedosáhnu skoro nikam. Má to ale i jisté výhody, nerozčiluju se nad věcmi, které jsou a nemají být v místě, kam nevidím. To jen když za nějakým účelem vystoupám na lehké hliníkové schůdky, občas žasnu a pak z té majestátné výšky hromuji :-)))
Alena Vávrová
No vida ho, syndroma! A já proč se na těch štaflích při pucování pětiramenného lustru po panímámě kymácím jako námořník na stěžni, ač na závrať z výšky netrpím.
Hana Rypáčková
Hlavně nemám záclony,jen žaluzie- to je veliká úleva.
Jaroslava Handlová
Schůdky jsem dostala jako dárek k nějakému jubileu. Mohu potvrdit, že je to výborná věc. Nedovedu už si představit, že bych se bez nich obešla. Kdysi jsem omdlévala i na rovině, aniž bych tušila, že možná trpím "syndromem katedrál"?