Příslovečné určení
místa (pro vášeň)

Příslovečné určení
místa (pro vášeň)

10. 6. 2015

Bohouš Hanousek je člověk vybíravý. Nikdy v životě se mu nepodařilo někam nevhodně šlápnout, nebo usednout na trusem znečištěnou plochu. Plížení a plazení si neužil ani na vojně. Nesetkal se s frajtrem sadistou, který by jeho bojový úkon schválně nasměroval do louže. V útvaru spojovacího vojska se setkával spíše s obrýlenými a poťouchlými inteligenty, kteří vojnu považovali za stejnou pakárnu jako on. Jakýmsi řízením osudu byli jeho mazáci hoši z východního Slovenska. Tvořili uzavřenou komunitu a nováčků Čehůnů si nevšímali.

Na vojně měl zvláštní privilegium. Usadil se na divizní telefonní ústředně a vykecával se se sestřičkami v nemocnicích. Jednou si sjednal rande s jednou z nich... Rozešla se právě s přítelem a utajila mu, že je to přeborník republiky v boxu! Tři měsíce ukecaný spojař pak místo na vycházku chodil jen do army v bezpečí kasáren. S vycházkami byl stejně problém. S kolegou a kamarádem vlastnil totiž jeden společný zimní parádní vycházkový kabát. Spolu na vycházku kvůli střídání ve službě a tomu kabátu prostě nemohli.

Ve druhém roce zařezával u železničního vojska. Sloužil jako výpravčí – voják. Po celou dobu tajně miloval svoji operátorku Irmu, se kterou seděli u jednoho stolu naproti sobě. Jeho vroucích pohledů si nevšímala. Při odchodu zjistil, že byla milenkou jeho staršího kolegy Bambuse, ženáče a otce dvou dětí.

V civilu nastoupil do služeb Státních drah. A pak to rozjel. Požehnaný mezi ženami jen těžce odolával svodům okolí. Zcela se potvrdilo rčení: S čím člověk pracuje, tím se umaže. Ta okatá průvodčí, čerňulka, výpravčího Hanouska zaujala na první pohled. Byl zvyklý u vlaku žertovat a ona se smála perlivým smíchem. ,,Z toho by mohlo něco vzniknout,“ blesklo hlavou muže v modré uniformě. Rozvinul frontální útok. Nejprve zjistil jméno, turnus a začal jít po stopě jako Český fousek. Posléze se seznámili v půlnočním vlaku, ve kterém cestoval jakoby náhodou. Vášnivé objetí skončilo v místnosti pro průvodčího.

První rande se odehrálo v přírodě. Shodou okolností si ti dva dali rande v neznámém lese u kamenolomu. Pokus o propůjčení chaty zklamal. Šli tedy jenom tak na blind bez rekognoskace terénu a znalosti místních poměrů. Prodírali se ruku v ruce houštím, aby našli milostný pelíšek. Nestačili ani usednout, když vtom se ozvala trubka a několik výbuchů. Oba přehlédli výstražnou tabuli a prchali velkým tempem, naštěstí dosud oblečeni.

Druhé rande nasměroval neuspokojený milenec na hrad Buchlov v Chřibských lesích. Na místo dorazili autobusem. Po chutném obědě se vydali pěšky po červené turistické značce do vesnice Bohuslavice na místní nádraží. Podle mapy šestnáct kilometrů, což je pro zdatné turisty sranda. Cestou najednou zmizela mrška červená turistická značka. Navigátor Bohouš zcela zklamal a do cíle oba ztracence přivezlo až lesácké auto v pozdních nočních hodinách. Na sex opět ani pomyšlení. Průvodčí Lenka kupodivu na nepřízeň osudu nezanevřela.

Tentokrát využil potencionální milenec znalosti terénu. Železniční zastávka v lese. Několik stovek metrů dál fabrika. Místní výletní restaurace je eldorádem houbařů. Bohouš sám ji jako vášnivý houbař několikrát navštívil. Nebude problém s místem pro milostné hrátky. Průvodčí Lenka vystoupila z vlaku a ihned málem skočila do chlapské náruče. Najednou se stala divná věc. Krajina kolem jakoby zmizela. Všechny krásy světa šly stranou. Z muže se nestal houbař, ale sameček hledající hnízdo. Povalit milovanou bytost na zem bez řádné úpravy lože se mu příčilo. Nedokázal by podlehnout vášni bezprostředně a bez ohledu na okolí. Vždy záviděl Lájošovi, který povalí v návalu vášně Eržiku v chlévě přímo pod žlab. On sám by v takovém případě hledal s Eržikou v náručí čisté místo. Cestou by určitě vášeň vychladla.

Vypravili se směrem k výletní restauraci. Objevili se najednou na "Hlavním nádraží“ v kolonii houbařů a jiných výletníků. Ještě, že tehdy nebyly známy cyklostezky, takže kola se nekonala. Zamilovaný párek přešel kolem turistů a houbařů směrem k vesnici. Cestou neustále hledali příhodné místo, nepohrdli by ani křoviskem. Nic, zhola nic. Vymýcený les neskýtal žádný úkryt. Nikde ani myslivecký posed, ani krmelec. Nedostatek místa poněkud ochladil vášně. Mezi dvěma lidmi nastalo trapné ticho. Výprava skončila až ve vesnici u šálku kávy. Cestou domů vlakem stáli oba potencionální milenci zaraženě u okna. Najednou Bohouš vytřeštil oči. Dvě sta metrů od zájezdní restaurace se začal rýsovat masiv s hustým porostem, táhnoucí se dobré tři kilometry. Kdyby se ti dva vydali opačným směrem, zmizeli by v australské buši, plné krásných intimních míst.

Tak se prokázalo, že Bohouš je nejen špatným navigátorem, ale i špatným znalcem okolí. Zanevřel posléze na milování v přírodě. Pořídil si utajený zdroj příjmů. Potom v pohodě hotelových pokojů a v klidu uzamčených místností prožíval četné milostné zážitky. V přírodě se pak věnoval pouze rozjímání. Nebyl tam už rozptylován rušivou přítomností žen a mohl se kochat nevšedními krásami přírody.

Moje próza
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.