Mimořádný herecký talent prokázal stejně tak dobře v pohádkách a filmech pro děti, jako v náročných dramatických partech před kamerou i na jevišti. Vladimír Dlouhý získával zpočátku popularitu zejména v televizi. Na sklonku svého života, který před pěti lety, 20. června 2010, ukončila v 52 letech rakovina žaludku, dostal Českého lva za vedlejší roli ve filmu Hlídač č. 47. A v roce 2011 získal tutéž cenu in memoriam za svou poslední filmovou roli v thrilleru Kajínek, v němž si zahrál se svým o deset let mladším bratrem Michalem.
Pražský rodák Vladimír Dlouhý (narodil se 10. června 1958) se původně učil zedníkem. Ale už jako dvanáctiletý si zahrál hlavní roli ve filmu Karla Kachyni Už zase skáču přes kaluže a o jeho kariéře bylo rozhodnuto. Následovala role za rolí a v roce 1980 Dlouhý absolvoval herectví na pražské konzervatoři. K jeho tehdejším známým snímkům patří pohádka S čerty nejsou žerty, Láska z pasáže či seriály Arabela, Dobrá voda a Sanitka.
V 90. letech zaujal například rolí novináře ve snímku z komunistického lágru Bumerang, za niž byl nominován na Českého lva, či rolí psychiatra ve snímku Knoflíkáři. K jeho dalším známým filmům z pozdější doby patří Báječná léta pod psa, Jedna ruka netleská, Non plus ultras, hrál též v seriálu Hraběnky.
Na jevišti působil v Divadle Na zábradlí, poté v Divadle Bez zábradlí, v Městských divadlech pražských a od roku 1997 byl členem Divadla na Vinohradech.
Vladimír Dlouhý se věnoval též dabingu, hlas propůjčoval například Tomu Hanksovi. Několikrát byl za dabing nominován na Cenu Františka Filipovského, kterou dostal v roce 2009.
