Prší! Pojďme tedy navštívit
Rybářské muzeum ve Vrbosce

Prší! Pojďme tedy navštívit
Rybářské muzeum ve Vrbosce

23. 8. 2015

Moji milí, posledně jsme si trochu zarybařili, potkali jsme delfína, nasadili si klobouky a ochutnali mušle. V noci přišel dlouho očekávaný déšť. Dnes celý den prší, nedá se koupat v moři. A tak bych vás ráda pozvala za kulturou a historií do Rybářského muzea ve Vrbosce.

Nelekejte se, není to žádné monstrum, je to krásné, miloučké muzeum, kde vládne taková rodinná idylka. Tak prosím čtěte až do konce. Jednak na vás dýchne  kouzlo zašlých časů a dozvíte se taktéž něco málo o jedné fotogafii z Playboe.

Právě jsem si přečetla, že u nás doma v ČR, na hrázi rybníka Svět u Třeboně právě probíhají do neděle Rybářské slavnosti. To bude panečku bašta! Moc ráda bych tam byla.

Muzeum ve Vrbosce bylo založeno v roce 1972 díky iniciativě Střediska pro ochranu kulturního dědictví ostrova Hvaru. Největší podíl na jeho vzniku měli však místní občané – vesměs členové starých rybářských rodin, kteří muzeu věnovali většinu jeho exponátů. I rodiče mého manžela muzeu věnovali krásnou, ale již nefunkční rybářskou lampu s prasklým stínidlem a dále tchánovy staré, prošlapané rybářské galoše č. 47. Tušíte správně, byly  ručně dělané, opravdové lodě!  Můj muž s velikostí bot č.44 je chlap jako hora, a přesto, nebo právě proto nad těmito starými galošemi vždy dojemně slzí, když muzeum čas od času znovu navštívíme. No jo, i mořský vlk není tak tvrdý, jak se zdá :).

Muzeum je umístěno v domě přímo na nábřeží vedle báječné restaurace Škojič. Takže ho prostě nemůžete minout.

Vrboska byla v minulosti téměř výlučně rybářskou vesnicí, kde rybolov byl nejběžnějším zaměstnáním mužů. Na malých, vratkých bárkách se rybáři bohužel často nevraceli domů a proto tolik žen bylo dříve oblečených v černém, držely smutek. Vdovy po rybářích.

Ve Vrbosce byla již koncem 19. století založena továrna na zpracování ryb. Bylo jaksi ironií osudu, že v roce 1972, kdy vzniklo ve Vrbosce rybářské muzeum, ukončila tato továrna provoz. Bylo to zejména z důvodu již zastaralé ruční technologie. Vše se zde dělalo ručně! Od čištění ryb,vykuchání, sušení, pražení v oleji, skládání rybiček do krabiček, nalévání olivového oleje, zavírání krabiček, balení, lepení etiket. To byla prácička! A toto bylo na výrobě právě to úžasné! Ruční práce! Jenže pokrok je pokrok a konkurence je nemilosrdná. Zavřením továrny přišly dvě stovky, převážně žen, o práci. A my, konzumenti jsme přišli o kvalitní, s láskou vyráběné sardinky z Vrbosky.

Nepamatujete se na ně náhodou? Měly ještě u krabičky přibalený  takový ten dlouhý, kouzelný klíček s podlouhlým očkem, které se navléklo na cípek víčka a otáčením se víčko namotávalo kolem klíčku do ruličky. Pamatujete? To byly časy! Tyto sardinky byly ještě balené v bílém lesklém papíru s nalepeným obrázkem dvou sardinek a nadpisem Vrboska.Skoro všechny tyto sardinky šly na vývoz.

Pokud byste je, přátelé, náhodou ještě někde doma vyštrachali, vězte, že budete zde na ostrově mými hosty, pokud tyto sardinky nesníte a darujete je muzeu :).

Nyní je továrna, která leží na protější straně zálivu nežli muzeum, památkově chráněná, ale bohužel chátrá dál a dál. Je již z ní ruina. Na továrním komínu sídlí čápi. Já jsem továrnu vyfotografovala z tvrze Sv. Marie, která je naproti přes záliv. Kéž by čápi donesli nějakou tu peněžitou dotaci, když je již Chorvatsko v EU. Moc bych to Vrbosce přála. Tak čápi, snažte se! Eleno, zaoroduj :).

Muzeum se skládá ze dvou větších místností a jedné malé, v níž lze vidět rekonstruovanou kuchyň zdejší rybářské rodiny s ukázkou otevřeného ohniště, na kterém se v minulosti vařilo.

Technicky je zajímavý stroj na zavírání rybích konzerv, který se ovládal nožní pákou. Byl to jediný mechanický stroj v celém procesu zpracování ryb! Jsou zde vidět nástroje i pro ruční zavírání konzerv, nástroje používané při čištění ryb aj. Tyto předměty by byly vhodné do televizní soutěže „Hádej, co to je?" I my máme doma na půdě ještě různé zajímavé věcičky, které vypadají jako mučidla, ale nejspíš to budou rybářské propriety. Chystám se to prověřit, jen jak začne trochu déle pršet.

Další vystavené předměty prezentují historickou rybářskou techniku a rybářské náčiní. Vystaveny jsou zde nejrůznější typy svítilen. Tyto exponáty jsou velmi zajímavé, jsou mezi nimi např. i borové louče, které zapálené na lodi vábily hejna ryb.

Mně se nejvíce líbí nejrůznější typy rybářských sítí. Mají různě veliká oka a různé barvy. Od bílé, béžové přes modrou, rezavou, růžovou až po červenou. U Tvrze sv. Marie, nad muzeem, žil starý rybář, opravář sítí. Velký fanda fotbalového klubu Hajduku Split. Když jsem se u něj stavila s chlazeným plzeňským pivem, vždy mi dal nějaký zbytek sítě. Věřili byste, že na stěně působí velice dekorativně? Uvidíte na fotografiích.

Dále tu leží proutěné vrše, kotvy, udice, kormidla, různé nástroje. Nezbytným doprovodným řemeslem při rybolovu byla výroba sudů a soudků, do nichž se ukládaly nasolené ryby. Právě nasolené ryby napěchované do sudů byly nejžádanějším obchodním artiklem. A jsou dosud žádaným artiklem i  současných turistů. My si je doma nakládáme sami. Jsou pikantní a je třeba je zapíjet chlazeným bílým vínkem. Tenkrát, v dávných dobách, byly pro Benátčany, ale i pro obyvatele celého jadranského přímoří solené ryby z Jadranu pochoutkou. Ale také  jednou ze základních potravin.

A víte, co je mi na rybářích z Vrbosky nejsympatičtější? Že do jejich řad patří i můj mužíček a já mu, doufám, zdárně sekunduji.. A víte vůbec, že  byl manžel vyfocený i v Playboy? Bez legrace. Nevytahuji se....fakt, nekecám! Byl vyfotografovaný oblečený za starou, děravou lodí  s krásnou mladou slečnou v rouše Evině, která je před touto lodí vyfocená jen v jehlových podpadcích.... Upozorňuji, že se nejednalo o momentku ze života! Nejznámější chorvatský fotograf tuto kompozici celkem dlouho aranžovat. A povedla se! To bylo ve Vrbosce pozdvižení, když Payboy vyšel! Vlastně na celém ostrově bylo pozdvižení. Rázem jsme se stali slavnými :)). Jistě chápete. Tak mne napadlo, že někdy bych tu fotku mohla zpeněžit v rybářskému muzeu či místní galerii, no, ještě si to rozmyslím. Ale kde tu fotku mám? Budu ji muset najít a pak ji přiložím. Ta loď byla fakticky totiž skoro historická :).

Představte si, vážení, že se rybáři z Vrbosky plavili třeba do Benátek, aby zde prodali ryby a svoje výrobky, a místo penězi si nechali zaplatit uměleckými předměty. Geniální! Je také ale možné, že nebylo jiné řešení, že Benátčané právě neměli peníze na zaplacení. Každopádně malebné městečko Vrboska na Hvaru se může pochlubit nejen jedinečným opevněným kostelem, tj. Tvrzí sv. Marie, ale i několika originály italských mistrů jako je např. Veronese či Bassano v kostele sv. Vavřince. Tyto poklady jsou zde. A  zdá se mi, že nejsou do dnešní doby patřičně doceněné.   Je mi celkem záhadou, jak to, že nejsou ještě opancéřované a že tu vůbec ještě jsou...

No vidíte, a to se řekne, obyčejní rybáři!

P.S.: Venku přestal slejvák, a tak můžeme směle ven na čerstvý vzuch. Ukáži vám fíkovník, kde si natrháte fíky. Ale to až zase příště.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vanda Blaškovič
Lubomíre, ahoj, já jsem Tě nějak přehlédla...je to možné?! POZOR na ty mořské víly!....:)) a děkuji za motivující komentář. Děkuji.
Lubomír Müller
To není jen reportáž o rybářském muzeu, to je reportáž o tom, co bylo a už není, jak je to ostatně ve všech oblastech života. Vando, píšeš velmi živě a poutavě, to je radost číst a představovat si. Sardinky s klíčkem, děravá rybářská bárka, Veronese a krásná nahá mořská víla, jež láká rybáře do svých sítí... Nu, zavírám oči a byť nejsem rybář, nechávám se lapit...
Vanda Blaškovič
Rádo se stalo, Zuzano a děvčata! Děkuji Vám!
Zuzana Pivcová
Myslím, že by mě toto muzeum také zajímalo, a to díky tomu, jak pozorně a citlivě jsi ho popsala. Důležitou roli v tom hraje určitě i rodinný vztah. Nemám ráda noblesní a chladná muzea, i kdyby prezentovala klenoty. Tohle je přesně něco pro mě. Tak alespoň na dálku. Díky.
Jarmila Komberec Jakubcová
Milá Vando, až budu na Hvaru muzeum bych ráda navštívila.A sardinky mám moc ráda.
Zdenka Jírová
Vando, já už jsem Ti o mé návštěvě Vrbosky už psala. Cestou tam jsme se koupali v takové malé zátoce na " Evu", protože jsme tam byly samy. Bylo to nádherné.
Alena Tollarová
Vando, hezké počtení i pokoukání jsi nám zase připravila. My máme sardinky rádi na čerstvém chlebu, posypané pokrájenou cibulkou a jemně posolené, mňam. Kolikrát jsem si už říkala, to musí být práce, dávat ty rybičky do krabiček! Na klíčky vzpomínám a mockrát jsem si dělala legraci a říkala, že kdyby mi manžel utekl s nějakou vnadnou blondýnou a nechal mě jen s krabičkou těch sardinek bez klíčku, tak že umřu hlady :))) A sázím se, že skoro všichni pamatujete uzené makrely, zavináče atd. z Rybeny Žalhostice. Je to nedaleko nás, ale bohužel taky ruina, továrna nepřežila privatizaci.
Květoslava HOUDKOVÁ
Milá Vando, že v mém mládí existovaly nějaké sardinky s dlouhým klíčkem si pamatuji, jejich název/výrobce už ne. Ale od letoš.roku jsem se dostala do prima party "Stará garda /kuchaři,cukráři/senioři. V začátku září máme opět schůzku, tak se členů na ty sardinky zeptám - pokusím se "vyštrachat". Na podzim SG zamýšlí účastnit se výlovu jihočes.rybníka. Domů bych si rybu nevezla (já na to nesáhnu), ale kdyby tam smažili sumce, to bych si dala 2x. Kdysi jsem velela 2ma autobusům s mužskými na výlov, odpoledne hospoda. I přes mé varování nepřišli 2 včas k odjezdu, tak jsme odjeli bez nich. A kolem 22.00 hod. ke mně domů přijel na kole jejich soused oznámit, že už jsou v pořádku doma (no, zřejmě zcela "v pořádku" nebyli, ale hlavně, že se jim nic nestalo! ) Tato vzpomínka je stále živá.
Elena Valeriánová
Vando, nevím jak je to u Chorvatů, ale čápi už mají letos po sezóně.
Vanda Blaškovič
Děvčata, moc, moc děkuji za vaše komentáře. Mám opravdu radost. Hanko, pokud najdeš jen klíček, můj slib i tak platí, ale jedna nožka ti bude muset čouhat z apartmanu, aby to bylo spravedlivé..:)) Bereš? Eleno, ten případný vyčerpaný limit se týká Chorvatů nebo čápů?? Ale každopádně děkuji za přímluvu. Jano, fíka Ti přivezu. Nejšťavnatějšího... Vladko, děkuji za hezké hodnocení . Je mi líto, že máš kvůli mně nepříjemnosti. Prosím, hoď to za hlavu, opravdu to za to nestojí. Soňo, na tvojí akčnost nemám, přesto děkuji! Olgo, díky, Helenko, prima že ses ozvala.
Elena Valeriánová
Krásné vyprávění, které milovníky dálek potěší. Stačí jen zavřít oči a snít. Ale já toužím převelice to všechno zažít. Bezva fotodokumentace, jen jsem čekala tu fotku z Payboye. Byla jsem přesvědčena, že čápi jsou už na cestách, už jsem je 4 dny neviděla, ale dnes ráno jeden stál na vyhlídce na střeše sousedovic stodoly. Pokusím se o tu přímluvu, ale nevím jestli už nevyčerpali limit.
Hana Rypáčková
Moc jsem se potěšila prohlídkou muzea.A u bárky -sice oblečená, ale taky modelka. Je mi líto zaniklé továrny, ale takhle skončily i výrobny na Rujaně.Když jsme přicházeli do Lauterbachu- čichali jsme rybinu a rybí hody v restauraci byly za hubičku.Mohou za to kvóty.Sardinky Vrboska si pamatuji a ten klíček bych na chatě asi našla...
Helenka Červenka
Musím pochválit tvé průvodcovství. Úplně živě jsem se tam viděla.
Olga Štolbová
Vandi ahoj, líbí, líbí, líbí... *****
Soňa Prachfeldová
Tak jsem si početla, rybářova žena Vanda popsala a ukázala krásné rybářské muzeum, Ty bys mohla založit noviny a navázat partnerství s třeba Prahou , jako Vrboska - Praha a třeba by byly i dotace. Jsi nesmírně akční, abych Tě nepřechválila :-), máš mé uznání - umíš !
Jitka Chodorová
Vando, tudy prošla historie, romantika, tvrdá práce, představ si, že mi za zády zpívají písničku o rybářích, dva mladé rybáře mám dole v přízemí domu, i můj muž býval rybářem, sice jen sladkovodním, a nejmladší vnuk je přímo muzejní typ, který vše dokumentuje, to by se tam potěšil, ale snad nejvíce musím pochválit tvoje povídání, které jako vždy, je velice zajímavé a hodnotné,no a krásné fotky jen dokládají to, co jsi nám tu tak pěkně sdělila. A pak můj vztah k moři znáš, a vůbec, děkuji ti, a těším se na další.
Jana Šenbergerová
Vando, máš můj obdiv. Krásně jsi mě po ránu naladila a vzbudila jsi ve mně vlastnost, o které si myslím, že ji nemám. Upřímně závidím fíkovník, ze kterého je možné vlastnoručně trhat čerstvé zralé fíky. :-)
Vladka Steinová
Dobrý den, pěkný a zajímavý článek o muzeu ve Vrbosce. Navíc doplněno pěknými fotografiemi, z nichž mě fascinuje ta poslední, před bouří-až hrůzostrašná černá mračna.Vando, díky!