Zasažená

Zasažená

10. 8. 2015

Do tmy mám oči otevřené

a bledý měsíc na mne zírá.

Chci prohlédnout a čekám na ranní rozbřesk.

Nepřichází a já tady zasažená trpím.

Měsíc, co viděl tolik milenců, se směje

a nebo pošklebuje?

Už se v tom nevyznám.

Mám počkat a nebo odejít s měsícem tam,

kam odchází, když slunce ho drsně střídá?

Slunce mě vysává víc, než si zasloužím,

a nikdo to nechce zastavit.

Tma vytváří obrazy  a já ji už nechci ztratit.

Zavírám oči v míru a bolest mizí.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Kdo je si vědom tmy, dokáže vnímat i světlo. Jedno bez druhého neexistuje. Přesto může existovat světlo ve tmě, zatímco tmu ve světle neuvidíte.
Zuzana Pivcová
Jsme zranitelní a většinou i zranění, bráníme se tomu různými způsoby. Ty máš dar přiznat otevřeně svou bolest, i když to děláš pomocí svého břitkého humoru, namířeného i proti sobě. Přeji Ti i uklidňující světlo, nejen tichou tmu.