Francouz Honoré de Balzac, od jehož úmrtí uplynulo 18. srpna 165 let, je považován za jednoho z největších evropských romanopisců a předního představitele kritického realismu v literatuře. Z gigantického díla tohoto spisovatele, jenž proslul ohromným pracovním nasazením (v některých obdobích psal i 20 hodin denně), ční cyklus více než 90 románů a povídek Lidská komedie, v němž se snažil zachytit všechny lidské typy a společenské vrstvy 19. století.
Balzac se narodil jako Honoré Balssa 20. května 1799 ve středofrancouzském městě Tours. V Paříži vystudoval práva a krátce působil jako notář, než se proti vůli své rodiny stal spisovatelem. Aby se uživil, psal zpočátku pod pseudonymy jeden brakový román za druhým. Slávu ani peníze tím však nezískal, a tak se potíže pokusil vyřešit podnikáním. K tomu ho údajně inspirovala jeho tehdejší přítelkyně, o více než 20 let starší šlechtična Madame de Berny.
Provozování vlastního vydavatelství však Balzakovi nevyšlo a zůstaly mu po něm obrovské dluhy. Až v roce 1829 vydal první dílo, jež mu vyneslo uznání. Historický válečný román z doby francouzské revoluce Šuani později též zařadil do cyklu Lidská komedie. Z té doby, kdy hojně navštěvoval pařížské salony a ke jménu si přidal šlechtický přídomek, pochází i soubor žertovných povídek Košilaté historky, ve své době pokládaný za nemravný.
Pět měsíců před svou smrtí se Balzac oženil s Ewelinou Hańskou, dcerou rusko-polského šlechtice a vdovou po bohatém statkáři. Jeho pohřbu na pařížském hřbitově Pere Lachaise se účastnila řada osobností, včetně spisovatelů otce a syna Dumasových, a smuteční řeč pronesl další literární velikán Victor Hugo.
