Jak jsem chtěla být užitečná (závěr)

Jak jsem chtěla být užitečná (závěr)

13. 10. 2015

Pokračování IV. části

Tak se spakuji a čekám s pejskem u dveří, až se najedí a pán nás odveze na nádraží.

Loučíme se se slzou v oku a říkáme si, jak jsme si vzájemně sympatičtí a jaká je škoda, že jsme si neporozuměli.

Konečně jsem na nádraží a kupuji jízdenku - tentokrát i pejskovi, aby nemusel do tašky. Protože vlak jede až za půl hodiny, jdu ještě před nádraží a sedám si na lavičku. Kufr pokládám vedle sebe a vedle milenců, kteří tam  sedí. Vyndám mobil a telefonuji s kamarádkou. Chodím při tom s pejskem okolo. Když vejdu za stálého hovoru do nádraží, zjišťuji, že jsem nějak na lehko. Kufr totiž zůstal venku.Tak to už je opravdu moc! Rychle se vracím a doufám. Kufr se stále tulí k milencům, kteří ještě sedí na lavičce. Možná, kdyby lavičku opustili, opustil by ji s někým i můj kufr.

Utíkám zpátky a zase musím někoho poprosit, aby mi pomohl nastoupit do vlaku. Cesta domů byla stejně hrozná, jako cesta tam. To už nebudu prodlužovat. Jenom Vám musím, milé dámy a možná i pánové, říci, že mě roupy zase na hodně dlouho přešly a že se starám sama o sebe a pejska. A myslím, že jsem si sobě docela užitečná. Pejsek mi sedí na klíně a já se mu ještě stále omlouvám, za to, co jsem mu prováděla.

 

P.S.:
Tak mám takový dojem, že jsem couvla docela včas. Myslím si, že by mě tito lidé nechali chvíli v klidu a pak by to začalo. Dostala bych na starost barák se vším všudy, vaření, pečení, praní, žehlení, uklízení a starání se o nemocnou ženu. Také o zahradu, králíky a slepice. Za to by mi naslibovali, že když jim dosloužím, dostanu barák. Jenže já bych asi umřela dříve než oni a barák by mě stejně nezajímal, i kdybych se toho dožila. A jak by mě asi uštvali všichni příbuzní, kteří se teď o staroušky starat nechtějí. No nic, hlavně, že to dopadlo dobře.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Ale Hanko, když už jsi čuchla k cestování, bez kufru, jen se svačinkou, to bys mohla , ne?
Tomáš Horáček
Konec dobrý, všechno dobré. A zkušenost neocenitelná.
Marie Foltýnová
No to jsem si paní Hano oddechla,že jste to takto vyřešila.Spadl mi kámen ze srdce.Je jisté,že máte ponaučení.
Jarmila Komberec Jakubcová
Paní Hano, pokud budete chtít pomáhat lidem je vždy potřeba si rozsah poskytovaných služeb smluvně zajistit.Jen tak nebudete mít pocit, že vás někdo chce využívat a zase znáte svoje povinnosti.Myslím, že chyba byla i na vaší straně, protože jste od manželů nepožadovala předem vymezení rozsahu vaší výpomoci, Jak jsem z vašeho vyprávění pochopila oni za to, že budete zdarma u nich bydlet, tak vy jste jim měla být tzv. "k ruce".
Hana Šimková
Já jsem opravdu pořád ještě ráda, že jsem doma v klidu a jsem docela spokojená a bez depresí. Kamárádka , která mě zná opravdu dlouho sice tvrdí, že určitě zase něco praštěného vymyslím.
Zuzana Pivcová
Tohle nebylo naštěstí tak děsné, jako Tvoje tehdejší brigáda v kempu ve Francii. Ale jsi trochu dobrodruh, to tedy ano! :-))
Eva Mužíková
Tak sláva, hlavně že jsi spolu s ideály nepřišla i o ten kufr. Několikrát mne to při čtení příběhu napadlo..
Naděžda Špásová
Samozřejmě otrokáři, ne oceláři.
Naděžda Špásová
No sláva, že to dobře dopadlo. Říkala jsem si hned, že jsou to novodobí oceláři ( nebo spíš staromódní). Určitě kdysi měli služku. Na druhou stranu, chybama se člověk učí.
Soňa Prachfeldová
Prima, že jste odešla od takové zátěže, když si domácí nerozumněli s vlastními, jak by mohli s cizími. Škoda energie ! Dopadlo to dobře :-)