Hledám tvé objetí

Hledám tvé objetí

15. 10. 2015

Nedá se dotknout slov,
jsou chladná jako z ledu,
a tmavě lesklý kov,
ten zahřát nedovedu.

Nedá se dotknout vět,
jsou neskonale cizí,
a šťastně dětský svět
mi s ránem nevymizí.

Bráním se paměti
s odvahou, začít znova,
hledám tvé objetí,
v němž nejsou hluchá slova.

Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dagmar Bartušková
***
Marie Magdalena Klosová
Nedá se dotknout slov,nedají se ani vymazat,často ani zapomenout.Mají sílu a energii.Jsou to často nebezpečné střely,které umí zraňovat.Rány se těžce hojí.Slova se nedají vzít zpět.Dobře je važme a nezraňujme.A někdy - "mlčeti zlato".mm P.S.To ovšem neplatí o Zuzčiných slovech a větách skládajících se do neopakovatelných veršů plných životních pravd.Díky.
Eva Mužíková
Jako již po několikáté říkám -kdo umí, ten umí, hezké Zuzko.
Jarmila Peerová
Těžko okomentovat,prostě velká chvála...
Hana Rypáčková
Lidé by se měli více dotýkat a objímat Obejmout strom je někdy snazší.Nikdy nevyslovil hluchá slova.
Vladka Steinová
Moc krásné!
Jitka Chodorová
Moc pěkné, co dodat? Díky.
Jana Šenbergerová
Bez komentáře. :-)
Jiří Libánský
To jsi zase napsala něco, co je k zamyšlení.
Jarmila Komberec Jakubcová
Opět jedna z krásných básní a obrázky krásných kočenek jen dokreslují atmosféru.