Příběh z masážního salonku

Příběh z masážního salonku

17. 10. 2015

Kamarád je masér. To on má na svědomí moji pracovní činnost. Udělal si masérský kurz a mně o tom tak dlouho vyprávěl a básnil o zbohatnutí prostřednictvím masáží, až jsem si přes odpor celé rodiny také ten masérský kurz udělala.

Ženská, která si usmyslí, že si pořídí masážní salonek, musí být trochu dobrodruh a blázen. Bláznem jsem se stala pro celou svoji rodinu, která mi nejen nefandila, ale krutě mě zrazovala. "Holka, dopadneš špatně," říkala maminka, "nemáš jistotu a jednou ani penzi. Na stará kolena půjdeš žebrat."

No, abych nemusela jít žebrat a aby rodina neříkala, že měla pravdu, tak se tedy snažím. Masážní činnost se mi ale opravdu nějak nedaří rozjet.

Někomu se ale svěřit musím, a tak jsem zavolala přítele maséra. "Zdeněčku," pláču mu na rameni, "trochu se mi to vymyká." Zdeněk mě vyslechl, otřel mi slzy a začal vyprávět. "Já vím, holka, život není jednoduchý. Já jsem si také myslel, že je to taková příjemná práce. Je to ale dřina a na maséra číhá i velké nebezpečí."

A pokračoval: "Představ si, co se mi stalo. Masíroval jsem takovou docela pohlednou dámu středního věku. Je pravda, že jsem pod rukama cítil takové zvláštní chvění, ale nevšímal jsem si toho. Najednou však dáma, ležící na zádech, udělala takovou necudnou pozici a vybídla mě k činnosti, která nemá s masáží nic společného. Jelikož jsem vypadal jako solný sloup a k ničemu se neměl, dáma začala hystericky ječet, jestli jí nevyhovím, tak že mě udá za znásilnění.

To už jsem zpanikařil, a jelikož jsem byl sám a nikdo by mi svědectvím nepomohl, musel jsem dámu nějak uklidnit. Udělal jsem jí tedy jinou masáž než normálně. A štěstí bylo, že se s tím spokojila. Od té doby se trochu bojím. Mám proto nápad. Co kdybychom svoji činnost spojili a vzájemně se mohli jistit a hlídat."

Jelikož se nám to zdálo jako výborný nápad, tak jsme to udělali. Našli jsme si, pronajali a zařídili dvě malé místnosti vedle sebe. Dohodli jsme se na pravidlech a začali podnikat ve dvou. O tom, jak se nám daří, zase až jindy.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jarmila Komberec Jakubcová
Haničko, tak ať s tobě i kamarádovi daří.Napíši ti na mejlík.
Dagmar Bartušková
Jo není masáž, jako masáž!
Marie Foltýnová
Jste odvážná pahí Hano.To dostanou ruce docela zabrat.Kamaráda lituji.Některé ženy jsou takové.To je jako když řidič vezme do auta v dobré víře stopařku a tá ho udá pro obtěžování,nebo dokonce znásilnění.Ale jsou i případy opačné.Kdy na to stopařka doplatí.Vy jste to s kamarádem dobře vyřešili.Tak ať se Vám oběma daří.
Lidmila Nejedlá
Paní Hano, líbí se mi, jak jste byla podnikavá. Člověk má zkusit všechno.
Hana Šimková
Zuzanko, to není teď, to je dávnověk.A o tom zaměňování také napíši. Ono to je docela náročné zaměstnání.
Zuzana Pivcová
Pokud je to aktualita, tak Ti to moc přeji, budeš mít práci i víc peněz, i když od masérů jsem občas také zaslechla, jak někteří klienti/klientky reagují, zřejmě zaměňují normální masáž s erotickým salónem. :-)
Jana Šenbergerová
Hani, dobrý/á masér/ka, to je požehnání. Léta jsem chodila ke kamarádovi na masáže zad, se kterými mám potíže od dětství. V Olomouci je jedna, pod jejímaž rukama mívám mysteriózní zážitky. Držím vám oběma pěsti a těším se na pokračování.
Eva Mužíková
Hanko, Ty mne stále více překvapuješ...