Nový partner = nová rodina. 
Ale to bývá často problém!

Nový partner = nová rodina.
Ale to bývá často problém!

21. 11. 2015

Lásky nalezené ve vyšším věku přináší jedno velké úskalí. Partner či partnerka zpravidla mají rodinu: děti, vnoučata, pravnoučata. A ty mohou rodící se vztah pořádně zkomplikovat.

Když se zamilujeme ve dvaceti, mluví nám do toho akorát tak rodiče, pokud s naším výběrem nejsou úplně spokojeni. Ale když se v rodině roznese, že si babička v pětašedesáti našla přítele, kde kdo z příbuzných má pocit, že má právo to komentovat.

"Faktem je že ženy vyššího věku jsou častěji obklopeny řadou rodinných příslušníků, na nichž lpí," vysvětluje psychiatrička Tamara Tošnerová, která se této problematice věnuje ve své knize Jak si vychutnat seniorská léta. "V dalším případném vztahu stále i s přibývajícími léty předpokládají, že partner přijme také celou její rodinu. Starý pán (ovšem nemusí být vždy starý) však začne chodit s výčitkami typu: Ona chce, abych měl rád ji, její děti i její vnoučata a neustále o nich mluví. A tak raději zůstává sám, nemíní rodinu své přítelkyně přijmout jako vlastní," popisuje jeden příkladů.

Podotýká, že rodina přítelkyně nebývá takzvaně po chuti ani mužům, kteří mají vlastní děti a vnuky ani těm osamělým. Ti jsou totiž často ve vyšším věku zvyklí na pohodlí. Od případné nové partnerky očekávají jen další vytváření pohodlí a nepotřebují si odpoledne komplikovat návštěvami ukřičených cizích vnoučat.

Pětašedesátiletá bývalá učitelka Dagmar z Olomouce se před půl rokem seznámila se sedmdesátiletým bývalým učitelem Karlem. Oba začali chodit na výlety, do divadel, jsou spolu spokojeni. I když neuvažují o společném bydlení a od začátku si vyjasnili, že půjde jen o přátelství spočívající v příjemných výletech a kulturních akcích, Dagmar získala pocit, že by se měly seznámit jejich děti. A tak se rozhodla, že letos pozve všechny na předvánoční posezení.

"Karel se na ten můj návrh tvářil divně," říká. "Tvrdil, že jeho dcera nemá čas a vnučka už vůbec ne. Když jsem ho poprosila o jejich mailové adresy a chtěla je sama pozvat, pořád to zamlouval a nedal mi je. Moje dcera mi rovnou vynadala. Řekla, že nemá důvod družit se s cizími lidmi jen proto, že jsou to Karlovi příbuzní. Nic proti němu nemá, ale propojovat naše rodiny nechce. Tak jsem to vzdala, i když to moc nechápu," vypráví Dagmar.

Podobnou zkušenost, i když z opačného pohledu, má osmapadesátiletý Stanislav z malé vesnice u Ostravy. Je dvacet let rozvedený, žádná ze známostí se neproměnila v nic hlubšího, až loni se na inzerát seznámil s o dva roky starší ženou, se kterou si moc rozumí. Paní pochází z Ostravy, a protože bydlí v paneláku, je nadšená, že u něj může trávit dny na zahradě. Pomáhá mu, oba mají zálibu sázet, pěstovat, budovat.

"Jednou mi oznámila, že sebou vezme syna a dceru, prý abychom se seznámili. Neprotestoval jsem, připravil jsem nějaké pohoštění. Přijela s nabručeným čtyřicátníkem a o něco mladší stejně se mračící ženou. Moc nemluvili, jen si mě nedůvěřivě prohlíželi. Byla to dost trapná situace a zřetelně jsem cítil, že si myslí: Dej naší mámě pokoj. Pak jsme se pohádali, protože ona tvrdila, že si vymýšlím, že se prý chovali normálně. Už plánuje společné Vánoce. Tak o to teda nestojím a chystám se jí to říct," vysvětluje Stanislav.

"Pamatujme si, že vstupujeme-li do vztahu ve vyšším věku, přijímáme i rodinu partnera, jeho postoj k ní, včetně všech souvislostí," připomíná Tamara Tošnerová.

Podobných případů je totiž hodně. Souvisí to s tím, že se dožíváme stále vyššího věku ve stále lepší kondici a stále více lidí prožije za život vícero vztahů. Zatímco dříve byla ovdovělá šedesátnice považována za stařenku, nyní takové ženě mnoho lidí říká: Ale nezůstaneš sama, že ne? Chceš si někoho určitě najít…

Na jednu stranu je to fajn, na stranu druhou to přináší komplikované situace. Tak až se s někým seznámíme, počítejme s tím, že asi má dceru, syna, vnoučata, pravnoučata. A že by byl zázrak, kdybychom si s nimi ihned na první dobrou padli do oka a přátelsky proklábosili Vánoce.

Hodnocení:
(4.7 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Vím, že mnoho vdov, ale spíš rozvedených žen zůstane s dětmi, dokud nedospějí. Ale i potom je vazba tak silná, že partner je "zdržuje " od vnoučat a připadají si nezbytné v rodinách svých dětí. Málokterý chlap ale přistoupí na to, že je dvojka ...
Libor Farský
Ještě obtížnější situace může nastat i u mladších. Mluvím z vlastní zkušenosti. Představte si vdovce s malinkými dětmi. Když se po dlouhé době odhodlá k seznamování inzerátem, pozná sympatickou ženu, ale také s děckem či více dětmi ve vlastní péči. Pro velkou vzdálenost se mohou vídat jen o víkendech a dovolené, kdy je životní rytmus úplně jiný než při pracovním zatížení. Navíc- kdo by se ke komu měl přistěhovat, když oba mají své vysněné zaměstnání. A k tomu s obrovským rizikem jak se oba vypořádají s mateřským, (ale i otcovským) přístupem k novým dětem. Vzdali jsme to.
Zuzana Pivcová
Za sebe to posoudit nemohu, ale náš známý z jižních Čech se stýká již mnoho let s paní z blízké vesnice, často u něj pobývá, ale každý bydlí zvlášť. Oba mají dospělé děti s rodinami a bohužel to z obou stran dětí nehraje, takže když ona chce být nějaký čas s dětmi a vnoučaty, žijícími ve stejné obci, k pánovi dlouho nepřijede a jemu se stýská. Ne, že by na sebe navzájem poštvávali, ale nevyhledávají se.
Helenka Červenka
Před padesátkou jsem zažila něco podobného jak Zdenka. Vdovec byl starší o devět let a přestože zdvořilostně mou rodinu přijal, vždy ve všem dával najevo přednost ke "své krvi". Pán měl chalupu v Beskydech, kde jsme trávili každý víkend a moc si přál, aby tam jeho syn s rodinou taky jezdil, ale mladí měli jiné zájmy, než trávit víkend s dědou a jeho novou babkou. Na návštěvu chalupy přijeli 1x ročně a starý pán to dával za vinu mně. Po sedmi letech jsme se rozešli...a jeho syn tam i dnes jezdí za 1x za rok :) S nynějším partnerem jsme jedenáct let a je to svobodný bezdětný pán. Měla jsem už první vnouče a po těch zkušenostech z propojení rodin jsem zpočátku měla trochu strach, ale ihned vnoučka (a další přibývající vnoučata) bral samozřejmě jako svá a ta ho bezmezně milují. A nejkrásnější bylo, když mi mé tři děti řekly, že teprve tohle je nejlepší muž mého života. A on opravdu je!
Zdenka Jírová
Mám zkušenosti dobré i špatné. Podruhé jsem se vdávala v 52 letech s mužem o 3 roky starším, vdovcem. Měl 3 děti, ale ty mne nepřijaly, vlastně se se mnou nechtěly ani setkat. Se svým otcem nemluvily. Měl dům a oni měli pocit, že je chci o dům připravit, i když jsem jasně prohlásila, že já mám také dům / pěknou chalupu/ a že o žádný další nestojím ani v tom jejich nehodlám bydlet. Bylo to v jiném městě a manžel se přistěhoval ke mně. Nikdy se to úplně nevyjasnilo, možná to byl i jeden z důvodů, že jsme se nakonec rozešli. Seznámila jsem se pak s přítelem, bydleli jsme každý ve svém, scházeli jsme se jen na návštěvu. Jeho dcera mne přijala velmi mile, byla u mne na návštěvě a docela jsme si rozuměly. Moje dvě dcery mi do mých známostí nemluvily nikdy a k oběma partnerům byly vstřícné. Všechno asi závisí na jednotlivých rodinách a často i na majetku.
Jana Šenbergerová
Téma, které žiji. Naštěstí jsme oba byli svými rodinami, včetně partnerových rodičů a všech našich sourozenců přívětivě přijati. Své rodinné příslušníky se snažíme oba přijímat stejně. Jsme od sebe vzájemně dost vzdáleni, takže nedochází k nedorozuměním, i když určitě na obou stranách by mohly a nepochybně jsou nějaké výhrady. Třeba já teď mnohem méně navštěvuji své dcery a vnoučata, což jim nepochybně vadí, že nejsem kdykoliv k mání, jak jsem byla dřív. To ovšem není pro mě důvod, abych rezignovala na partnerský život, protože si s partnerem rozumíme a je nám spolu dobře. Nejmladší vnučka navíc získala dědečka, kterého by jinak neměla vůbec. Starší už jsou velcí a navíc s dědečkem vyrůstali pod jednou střechou, takže můj parner je pro ně "náhradní dědík".
ivana kosťunová
Je dobré otevírot takováto témata, fandím vám