Naše boxerka II.

Naše boxerka II.

25. 11. 2015

Ahoj Íčkaři, tak se mi po vás stýskalo, že jsem vás musela pozdravit, hlavně Bertíka od paní Evičky. Ale i vás všechny ostatní. Tak si představte, že u nás se vznáší první letošní sníh. Není to ještě opravdické sněžení, ale sem tam vločka, no prozatím stačí. Kluci si musí ještě připravit lyže a brusle, třeba bude letos ta pravá zima.

Musíme ale myslet i na naší babi a dědu, zvláště babi by neměla uklouznout, má ty nohy na dvě věci. Každou chvíli jí slyším bědovat, že tam, či tam nedojde, no a po kluzkém to jde ještě hůř. Tak sama nevím, jestli to sněžení chci, nebo nechci.

Já mám dva pelíšky, boudičku jako letní chatičku, a potom takový zimní, teplý pelíšek. Tam krásně vydržím i studenější počasí. No, a kdyby náhodou přišly velké mrazy, tak mě určitě vezmou dovnitř. Stejně se musím přiznat, že bych tam s nimi byla nejradši pořád. Přitulila bych se k Ríšánkovi, ale my jsme oba tak trochu divocí, tak bychom dělali lumpárny, a pak bychom byli potrestáni. Ale my za to nemůžeme, prostě už jsme takoví. Tak musím zůstat ve svém, to je moje jistota.

Také vám musím napsat, že jsem byla docela dost nemocná, byla jsem unavená, nic mě nebavilo, ani jsem neměla pořádnou chuť k jídlu, moc jsem neskotačila, a to bylo právě divné babi a dědovi, a taky si toho všiml Ríšánek. Když to řekli páníčkovi, ten se rozhodl se mnou doject k veterináři. A potvrdilo se to, co si páníček myslel. Falešná březost. Začalo mi téct mlíčko, co mělo být pro moje případná štěnata. Tak jsem si našla tenisový míček, a chovala se k němu jako jeho maminka.

Babi se na mě přišla podívat, chtěla mě pohladit, a já jsem na ní zavrčela. To mě teda mrzí, ale co bych dělala, kdyby mi to štěně ukradla. Všichni si mysleli, že jsem se zbláznila, ale pomohli mi, u psího doktora jsem dostala pár injekcí, taky jim doporučil, aby mě dávali méně žrát, a pořádně mě proháněli. Abych prý přišla na jiné myšlenky. Toho se ujal Ríšánek, honili jsme se po poli , co je za naší zahradou, a já se postupně dostávala zase do formy. Díky doktorovi a mé rodině. Všichni měli o mě starost.

Tak jsem tady, a můžu vám to všechno vyprávět. Přeji vám pěknou zimu, klidný advent a krásné Vánoce. A hlavně hodně zdravíčka. To samé přeji i vašim pejskům a taky jiným domácím miláčkům. Zvláště pozdravuji Bertíka, "ahoj Bertí", doufám, že se máš dobře!!!

Taky jsem něco zaslechla, že babi s dědou budou mít brzy pravnučku. To je teda mazec. Hlavně, ať jsme všichni zdraví.

Zdraví všechny vaše Lady, teda jejich, ale jsem ráda, že jsem zrovna jejich.

 

Hodnocení:
(3.6 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Ahoj Lady. Já jsem také boxer a také mám šlechtický původ – na rodokmenu stojí Dingo z Homolkova. Teď už Tě zdravím z nebíčka. Dostal jsem se sem, protože jsem byl vždycky dobrosrdečný „pes vítací“. Je to tady bezva, počkám tu na Tebe a nenechám se nikam reinkarnovat. Tak dobrou noc, kámoško, ať se Ti něco hezkého zdá. D.
Jarmila Peerová
Moc krásně napsané,Ladynka je prostě holka šikovná a navíc má srdíčko na správném místě.Prostě umí a já se těším na další její postřehy a vyprávění....
Jitka Chodorová
Haf, haf, děkuji za všechny milé komentáře, a Bertíkovi taky posílám olízánka, mějte se lidičky rádi. Haf.
Zdenka Jírová
Boxeři jsou výborní psi. Měla jsem boxera Danilu, o kterém jsem napsala článek , a byl výborný. Velmi hravý přítulný, jen trochu divoký. Měl velkou sílu. Celý život na něho vzpomínám.
Vanda Blaškovič
Jitko, tak to koukám, že i u fenek může nastat falešná březost jako nemoc a že se léčí i smutek? Tak přeji hodně zdravíčka u vás doma všem, Tobě ať to pěkně šlape a pravnučka ať se objeví v pravou chvíli. Budete mít určitě krásné svátky vánoční...:)
Hana Rypáčková
Jsou to členové rodin a vánoční svátky nám zpestřují, procházky jsou třeba.
Eva Mužíková
Teda Ladynko, jsem z toho Tvého vyprávění a hlavně pozdravení celý rozradostněný. A ještě když jsem kouknul na " tvůj profil"... jsi nádherná:))) Z toho falešného těšení na miminka si nic nedělej, každý jsme nějaký. Já se zase snažím bábince několikrát za týden dokazovat, že jsem pořádný chlapák, i když mi nechala prý ze zdravotních důvodů odstranit psí pýchu. Mám takové velké medvědy a .... / bábinka mne hubuje, ale já jsem chytrý, počkám si až se nekouká/ Šup šup - příroda si přece nedá poručit. Také mám spoustu tenisáků, kdyby ti je ta tvá bábinka schovala, pošli vzkaz a já ti nějaký přinesu... Hupneme spolu do té toho tvého pelíšku a probereme " jak jde psí život". Olízánka posílá Bertík bábinčinej...
Zuzana Pivcová
Zase jeden milý informativní článek, přetransformovaný do psího monologu. Takové texty bych mohla číst stále. A byla bych v klidu a pohodě!!
Alena Várošová
Jitko,tak se mi Váš článek líbil,připadala jsem si,že čtu krásnou zvířecí pohádku.Naše půl roční Nela dostala do vínku malou plyšovou hračku od děvčátka majitelky feny a jejich potomků.A neveřili by jste jak si ji hlídá a mazlí se s ní.Stačí říct,kde máš miminko a už ji hledá a pak,že psi nerozumí.
Soňa Prachfeldová
Lady, taky tě zdravím, asi bys chtěla dětičky, naše Mili to má také a zaleze s hračkami a hlídá je. Tak se měj a zase někdy napiš jak se máš :-)