Vojtěch Jasný: Skvělý filmař, mystik a jogín

Vojtěch Jasný: Skvělý filmař, mystik a jogín

30. 11. 2015

Filmy režiséra Vojtěcha Jasného jsou prostoupené hlubokou lidskostí, mají silný morální rozměr a výjimečnou vizualitu, důležitou roli v nich hrají barvy. Jasného život navíc připomíná detektivku, párkrát utekl hrobníkovi z lopaty a i díky tomu se stal mystikem. "Film, to je krása, to je světlo," říká legenda české kinematografie. 30. listopadu slaví devadesátiny.

Světoběžník z moravské Kelče byl za 2. světové války v odboji a britským agentem, později, za působení v Československém armádním filmu, Jasného přidělili i do čs. kontrarozvědky. Vojtěch Jasný, obrazností i uvažováním básník, tak pomáhal v 50. letech budovat socialismus, který později kritizoval do té míry, že musel emigrovat.

Často jej prý v životě zachránila intuice. "Já nemyslím. Přijde na mě takové světlo. Když myslím, tak nejsem tak dobrý, jako když jednám spontánně," říká sám.

Tajemno a mysticismus, jež propůjčuje Jasného tvorbě další rozměr, prý tvůrce objevil v těžkých dobách, když v půli padesátých let v krátké době pochoval maminku, narodil se mu mrtvý syn a na rakovinu zemřela manželka.

Tehdy měl intenzivní potřebu se ze svých zážitků vypovídat, a tak vznikl snímek Touha (1958). "Touha je kus mé duše," říká Jasný, "kus mého života a předznamenává mé další filmy." Poetická Touha spolu se snímkem Jiřího Trnky Sen noci svatojánské a filmem Motýli tady nežijí Mira Bernáta získala cenu na festivalu v Cannes v roce 1959.

Všichni dobří rodáci

Následoval úspěšný titul Procesí k panence (1961), dále poeticko-satirická pohádka plná barev Až přijde kocour (1963) s Janem Werichem, jež získala v Cannes zvláštní cenu poroty, a povídkové Dýmky (1966), také zařazené do soutěže na festivalu v jihofrancouzském letovisku.

Vrcholem Jasného tvorby je lyrická kronika poválečné moravské vesnice Všichni dobří rodáci (1968), na niž sbíral materiál 20 let a která mu opět v Cannes vynesla roku 1969 cenu za režii a pozvání do poroty dalšího ročníku. Přijal, téhož roku ale emigroval a na čas zakotvil u západoněmeckých televizních zakázek.

Režimu s Vojtěchem Jasným došla trpělivost po jeho České rapsodii z roku 1969, což byla dvacetiminutová poema beze slov o obsazené zemi. Po emigraci se režisérova díla rázem ocitla na 20 let v trezoru.

V zahraničí natočil mimo jiné Klaunovy názory podle Heinricha Bölla (1976), učil ve Vídni, Salcburku či Mnichově a nakonec se stal pedagogem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, jejíž filmovou sekci založil Miloš Forman. Známý dokument o slavném dirigentovi Herbertovi von Karajanovi (1978) mohl Jasný točit jen proto, že si Karajan jako zen-buddhista přál režiséra, který stejně jako on umí "odcházet z těla".

Léčba výdobytky komunismu

Jasný se narodil 30. listopadu 1925 a čtyři roky poté začal jeho tatínek promítat v kelčské sokolovně filmy, kterým syn propadl. Už v osmi letech začal fotografovat. Po válce, v níž ztratil otce zabitého v Osvětimi, studoval ruštinu, pak přešel na pražskou FAMU, kde studoval kameru a kde v něm profesor Karel Plicka našel "kolegu lyrika."

Kariéru zahájil natáčením dokumentárních filmů ve dvojici s Karlem Kachyňou. Z poválečného poblouznění komunismem ho vyléčila až cesta přes Sibiř do Číny. Oba začínající režiséry tam počátkem 50. let vyslal tehdejší Armádní film, aby kamerou zachytili sovětské "výdobytky socialismu."

Smrti unikl několikrát – poprvé v dětství, když onemocněl španělskou chřipkou, potom v emigraci v roce 1973, když ho chtěla zabít KGB po jeho pokusu natočit dokument o smrti Jana Masaryka: "Chtěli mi rozbít hlavu, ale ten úder byl zadržený silnými brýlemi z rohoviny. A ty mi zachránily život." V ohrožení života byl už za války, když pomáhal v odboji.

Zvrat politických poměrů uvítal po listopadu 1989 dokumentem Proč Havel? (1991). A Jasného snaha proniknout k podstatě věcí je podle odborníků patrná i z dalších filmů. Tím posledním je Návrat ztraceného ráje (1999), volně navazující na slavné Rodáky, který vypráví o cestě k vlastním kořenům.

V dobré kondici Jasného udržuje jóga, zelený čaj a projížďky na kole. Zestárnout mu nedovolí ani studenti, kterým vštěpuje, že je třeba neustále hledat a pěstovat lidskost.

 

film režiséři
Autor: Redakce
Hodnocení:
(4.6 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.