Kolik vína je tak akorát?
Ilustrační foto: pixabay.com

Kolik vína je tak akorát?

29. 12. 2015

Dvě deci vína? Nebo dvakrát dvě deci? Jedno pivo nebo dvě? Také někdy přemýšlíte, jaké množství je ku prospěchu a jaké už škodí? Přibývá průzkumů, které se snaží zjistit, jak jsou na tom lidé vyššího věku s tolerancí k alkoholu. Protože jeden údaj je jasný: Pijeme čím dál více.

Na začátek si dáme jednu typickou situaci. Dvě kamarádky ve věku kolem šedesátky si dávají společnou sedmičku vína. Ta je rychle pryč. "Obě cítíme, že bychom si ještě daly, ale oběma připadá nevhodné to navrhnout," říká Ludmila.  "Protože máme zafixováno, že žena má vypít maximálně dvě dvoudecky vína. Prostě jsme to mnohokrát četly a připadá nám nevhodné vypít víc, i když máme chuť," vysvětluje se smíchem. Její přítelkyně Karla dodává: "Dát si dnes víno je úplně přirozená věc, ale vzpomínám si, že generace mých rodičů pila alkohol mnohem méně.

Víno se otevíralo jen při výjimečných událostech. Neexistovalo koupit si láhev na večer, k jídlu, jen tak. Moje maminka by se hodně divila, kdyby viděla, že si s kamarádkou otevíráme lahvinku, aniž bychom něco významného slavily."

Spotřeba alkoholu stoupá ve většině zemí Evropy. Ale nemysleme si, že spotřebiteli alkoholu jsou výhradně mladí lidé. Sice se často píše o problematice alkoholismu mladých, ale fakt je, že kdybychom měli srovnat, která věková skupina nyní kupuje více alkoholu než v minulosti, jsou to lidé vyššího věku. Padesátníci, šedesátníci, sedmdesátníci.  

Britští psychiatři dokonce došli k závěru, že mezi seniory existuje velmi početná skupina lidí, které pojmenovali jako neviditelné alkoholiky. Pijí víc, než je zdrávo, doma, sami  a začali s tím až ve vyšším věku. Často kvůli složitým životním okolnostem. Například tak řeší svůj pocit nepotřebnosti po odchodu do penze, osamělost, neshody s rodinou.

O podobném problému nyní často píší italské noviny. Podle deníku Corriere della Sera každý druhý italský senior ve věku nad šedesát pět let pije více alkoholu než je prospěšné jeho zdraví.

Čtyři deci pro muže, dvě pro ženy

Petra Vondráčková z kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemonice Karlovy Univerzity v Praze uvádí: "Pozornost médií a odborníků se u nás zaměřovala dosud především na dospělé uživatele alkoholu, v posledních desetiletích se novou cílovou skupinou stali mladiství, ale poměrně opomíjenou skupinou jsou senioři. Poruchy vyvolané užíváním alkoholu jsou v této věkové skupině poměrně časté a jsou spojené s významnými zdravotními problémy."

Jestliže má člověk ve věku kolem šedesátky zdraví odpovídající svému věku, co je tedy pro něj optimální množství alkoholu? Lékaři mají jasno: Čtyři deci vína pro muže a dvě deci pro ženu jako optimální denní dávka. Kupodivu například španělští či italští lékaři jsou benevolentnější a říkají, že neškodí až sedmička vína na osobu. Inu, na jihu mají k vínu jiný přístup.

Herec Václav Postránecký, který je velkým znalcem vína, k tomu říká: "V našich zeměpisných šířkách doporučuje můj přítel, pan profesor Milan Šamánek čtyři deci pro muže a dvě pro ženu jako optimální denní dávku. Jižnější zeměpisné šířky absorbují o něco více, ale já myslím, že v danou chvíli je každý své zeměpisné šířky pánem a při zachování šlechetnosti ducha se může cítit i trochu španělsky, nebo až australsky."

Ty průzkumy...

Přesně tak. Věřit bezmezně různým údajům z průzkumů je ošemetné, každý totiž vychází trochu odlišně. Zatímco jeden tým britských vědců varuje, že Angličané vyššího věku pijí čím dál více, tým vedený Ianem Langem zkoumal konzumaci dalších více než třinácti tisíc Britů ve věku nad pětašedesát let a došel k zajímavému závěru. Ti, kteří denně vypili sklenku či dvě vína nebo panáka či dva panáky alkoholu, byli na tom zdravotně lépe než naprostí abstinenti. Porovnávali je v různých směrech.

"Tím rozhodně nehodláme seniory pobízet k alkoholickým orgiím," uvedl doktor Ian Lang. "Ale máme pocit, že někteří starší lidé mají ke konzumaci alkoholu zbytečně konzervativní přístup. Mírná konzumace je pro dospělé spíše přínosem a nyní se potvrdilo, že totéž platí stejně, možná i více pro seniory. Nějaká ta sklenka vína denně je rozhodně ku prospěchu," uvádí ve své práci.

Potíž je však v tom, že mnoho lidí vyššího věku užívá nějaké léky. Zkrátka, trpí nějakými neduhy. A léky a alkohol nejdou dohromady. Takže problémem není doměnka, že starší tělo odbourává alkohol hůře než mladé, ale to, že léky mohou způsobit paseku, byť si třeba dáme jen skleničku vína.

Nějaký závěr? Ano, každý článek by ho měl mít. V tomto případě neexistuje. Jsou jasná jen fakta: Dnešní senioři mají k alkoholu přátelštější vztah než generace jejich rodičů. Může to být ku prospěchu i ku škodě. Každopádně jedním z jevů, které by dřívější babičky nechápaly, je tento: Dámy vyššího věku sedí v restauraci a vesele se baví u vína. Jen tak. Nic neslaví. Prostě se sešly a daly si víno.

 

Hodnocení:
(4 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
František Pašingr
To bude skvělý život. Kouřit již zakázali, pít se bude jen na lékařský předpis a souložit jen v přítomnosti notáře, aby si některá za 30 let nevzpomněla MeToo.
Zdenka Jírová
Souhlasím s paní Pivcovou. Držím se zásady" všeho s mírou" a tu by každý měl znát ./ Tu svoji./
Jana Slavíková
Chtěla trochu opravit příspěvek paní Kosťunové. Sklepmistr se jmenovalo víno z Vinařských závodů v Nuslích, bylo na trhu od roku 1972, bílé červené i růžové, na etiketě byla podobenka skutečného sklepmistra Josefa Bendy. Svíčka se říkalo Kláštornému červenému, které mělo na etiketě hořící svíčku, dodnes se vyrábí na Slovensku a má ochrannou známku.
Zuzana Pivcová
Za sebe bych se z vlastní zkušenosti stavěla pro ženy jen za dvě deci, i když velkou roli v tom hraje samozřejmě řada faktorů. Ale vínem, právě tak jako veškerým alkoholem, bych nechtěla nikdy řešit své problémy. Víno pro mě patří k pohodě a je to dar.
ivana kosťunová
Pamatuji se, že v dobách, kdy mým rodičům bylo zhruba tolik, co mě, se víno opravdu pilo jen na zábavách a doma při zvláštních příležitostech. Ale nedivím se tomu. Měli jsme na výběr mezi Pražským výběrem, nebo různými jinými "výběry". Kdo měl známé v obchodě, získal pod pultem Sklepmistra zvaného též Svíčka. To si moc nepochutnali. Jsem si jista, že dnes by ocenili existenci vinoték a dopřáli si dobré vínko častěji.
Vladka Steinová
IN VINO VERITAS - tolik vína je tak akorát, tolik, co kdo snese.To je velmi individuální a pokud i na toto jsou realizovány výzkumy, tak už nezbývá žádná radost v tomto šíleném světě.