Samota není prohra
Ilustrační foto: ingimage.com

Samota není prohra

19. 12. 2015

Představa, že člověk bude trávit Vánoce sám, je pro mnohé strašná. Internetem koluje video, ve kterém starý pán raději předstírá svou smrt, než by byl o svátcích o samotě. Tento německý snímek má být upozorněním na fakt, že osamělých seniorů je čím dál více. Ale proč se nemluví o tom, že samota má i hodně příjemných stránek?

Když sedmdesátiletá Olga řekla přítelkyni, že bude na Vánoce sama, dotyčná začala organizovat záchrannou akci. "Na Vánoce nemůžeš být sama, musíš přijít k nám," přesvědčovala ji. Olga nesouhlasila, tak kamarádka volala její sousedce, že prý musí na Štědrý večer k Olze aspoň zajít a donést jí nějaké cukroví, dárek, posedět s ní. Olga se naštvala. "Jsem prostě sama, tak budu sama i o Vánocích. Nestojím o to být s někým jen proto, že to ten den takhle má být. Já se samotná netrápím, zvykla jsem si na svůj klid. Ráda se dívám sama na televizi, v županu, v bačkorách, s pytlem brambůrků. Proč bych se za to měla stydět? Proč bych to měla někomu vysvětlovat?" říká.

Každý je jiný

Jenže stačí si přečíst titulky článků, které se objevují vždy v předvánočním období: Vánoce jsou pro seniory obdobím smutku. Senioři o Vánocích trpí samotou. A mnoho dalších podobných. V mnoha lidech vyššího věku, kterí nemají rodinu či blízké přátele, se kterými by Vánoce mohli trávit, to vyvolává pocit, že dopadli hodně špatně. Že o ně nikdo nestojí, že je už nic v životě nečeká, že jsou prostě sami.

"Jenže toto zobecňování je nesmyslné, poznala jsem hodně seniorů, kteří si se samotou umí poradit a je špatné snažit se jim vnutit pocit, že být sám o Vánocích je životní prohra," říká Kateřina Dvořáková, která dělala jako studentka praxi v domovech pro seniory. Trávila tam s nimi i Vánoce. "Byl pro ně připravený společný večer, stromeček, zábava. Ale poznala jsem tam několik lidí, kteří prostě raději byli sami ve svých pokojích. Snažila jsem se je vylákat ven, zapojit do kolektivu. Pak mi došlo, že se chovám hloupě. Jedna paní mi vlídně vysvětlila, že se celý život snažila nezapadnout do stáda socialistických žen, které dělaly všechno, co se takzvaně dělat mělo. A že čím je starší, tím je jí lépe samotné. Neměla pokoj vánočně vyzdobený, poslouchala rádio a pak si četla. Jako každý jiný den. Nebyla to od ní póza, snaha dělat se odlišnou. Prostě se tak cítila dobře," vysvětluje studentka.

Podobnou zkušenost má Jan Lorman, zakladatel sdružení Život 90, které pomáhá seniorům. "Nejhorší je, když seniory bereme jako jednu velkou skupinu stejných lidí. To je přece nesmysl. Každý člověk je jiný, takže někdo kolem sebe potřebuje ruch, aktivity, hodně lidí. Zatímco jiný člověk je rád v klidu, samota mu nevadí. A to přece nemá nic společného s věkem," vysvětluje.

Nejen senioři bývají sami

Vánoce navíc netráví o samotě jen mnozí senioři. Stejný problém často řeší lidé po rozvodech, mnohdy muži, jejichž dítě po rozvodu připadlo do péče matky a teď se nemohou shodnout, s kým a kdy vlastně dítě bude trávit Vánoce.

"První Vánoce po rozvodu byly strašné," říká dvaapadesátiletý Petr, novinář. "Najednou jsem seděl sám doma a nebyl jsem na to zvyklý. Vánoce byly u nás vždycky zmatek, ruch, ale i hádky kvůli nevhodným dárkům a příšernému chování tchyně. Pak jsem seděl v malé garsonce a ani se mi nechtělo udělat si něco k jídlu. Děti byly s bývalou ženou a jejím novým partnerem, další den šly k prarodičům, u mě se zastavily až třetí den tak na dvě hodinky," vzpomíná. Postupně si však na nový způsob trávení Vánoc zvyknul. Rodiče už nemá a tak bývá pokaždé sám, i když ho k sobě láká na štědrovečerní večeři sestřenice, sousedé i kolegové z práce. Odmítá. Nechce se mu. "Neberu Vánoce jako něco výjimečného, ale jako den, kdy si můžu odpočinout. Takže se jdu projít, pouštím si filmy, na které jindy nemám čas a je mi dobře, nekecám," tvrdí.

Čím dál více lidí žije takzvaně single. Někdo se tím trápí, někomu to naopak vyhovuje. Samota je pro jednadvacáté století přirozenější, než bývala třeba před padesáti lety. Takže je nesmyslné dívat se na lidi, kteří jsou o Vánocích sami jako na chudáčky, s nimiž nikdo nechce být. Jistě, někteří lidé by společnost přívítali, ale některým opravdu o samotě není špatně. Samota je totiž mimo jiné svoboda, ne životní prohra.

Hodnocení:
(4 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Nemám tradiční rodinu. Nejsem neustále sama, ale jsem zvyklá být sama a skutečně, bez přetvářky, mi to nevadí. Myslím, že v daleko horší situaci jsou ti, kteří náhle ztratí partnera a zůstanou sami. Pro ty jsou asi vánoce špatně snesitelné a bolestné. Já to takhle nerozlišuji. Mám radost, když se lidi spolu radují. Každý jsme svůj.
Alena Várošová
Jani,to jsme se shodly,anichž bychom o sobě věděly,co píšeme.
Alena Várošová
Nikomu nezazlívám,že i v době Vánoc zůstává sám.Má k tomu své důvody,třeba opravdu chce mít svůj klid.Dívat se v pohodě na televizi. A nechce poslouchat radostné pištění a skřehotání svých vnoučat a bujarého ruchu rodiny..Někdy se nám zdá,že chceme pro toho člověka dobro,aby byl mezi svými,ale na druhé straně jej nutíme do něčeho,co nechce.To si každý musí zvlážit sám kde je mu nejlépe.Klidné a pohodové Vánoce.
Jana Šenbergerová
Konečně to někdo napsal. Sama jsem si netroufla, přestože jinak jsem docela troufalá. Byly doby, kdy jsem si přála být sama a daleko od vánočního šílenství. Mám štěstí, že se dovedu přizpůsobit jakýmkoliv podmínkám, takže je mi dobře s lidmi i bez nich. Ale někde v hloubi svého bytí si představuji, jak jsem o Vánocích sama, nikdo mi nepřepíná programy v televizi, mohu ven kamkoliv kdykoliv, mám-li chuť jím, nemám-li, tak proč bych jedla. Ale to asi proto, že jsem nikdy sama nebyla. Možná kdybych musela, tak by se mi to nelíbilo.
Hana Šimková
Pokud jsem zdravá a svéprávná tak si také nemyslím, že samota o vánocích je taková hrůza.Užívám si to s pejskem a vůbec nejsem neš´tastná.
ivana kosťunová
Skvěle napsáno. Opravdu máme sklony se ke starým lidem chovat jako k nesvéprávným, jako bychom my věděli lépe než oni, co potřbují, co je pro ně dobré. A ten příměr se stádností socialistických žen - ten sedí.
Miroslav Štorch
Souhlasím s tím, že každý z nás je jiný a pro někoho může znamenat samota klid a pohodu, bez konfliktů a problémů. A když lidé chtějí, tak si zajdou mezi příbuzné, přátele a známé. :-) Dávám pět hvězdiček.
Marcela Broumová
Díky, že jste to napsala. Nebojme se být sami, ani osamělí. Někdy to vyhovuje, někdy je to nutnost, v každém případě já to vidím jako osobní sílu. Ty všeobecné řeči jsou jalové.
Lenka Hradecká
Pod poslední větu se chci podepsat. Záleží na tom, co si každý v životě prožil.