Babi, chováš se jako chlap...
Ilustrační foto: ingimage.com

Babi, chováš se jako chlap...

1. 2. 2016

V češtině se v posledních letech zabydlelo slovo gender. Výraz se používá k označení kulturně vytvořených rozdílů mezi muži a ženami. Zjednodušeně řečeno, vznikl ruku v ruce s faktem, že ženy dosáhly takové rovnoprávnosti s muži, že je v mnoha směrech válcují. A gender proniká čím dál více i do vztahů lidí vyššího věku.

Je to přirozené, do vyššího věku se dostává generace žen, která už není zvyklá k mužům vzhlížet jako k pánům tvorstva a čekat na výplatu, kterou přinesou. Jsou to ženy, které celý život pracovaly. Řídí auta, mají vlastní bankovní účty, nezřídka jsou rozvedené, zvyklé se postarat o sebe i o děti. Pamatujete na scény z filmu Kristián, ve kterém Nataša Gollová coby oddaná manželka Oldřichu Novému podávala bačkůrky, když přišel domů? Tak takových žen je čím dál méně i mezi těmi vyššího věku.

"Nedávno mě překvapilo, jak se babička chová k dědovi," říká dvacetiletá studentka Monika. "Děda se normálně zeptal, jestli si nedáme kávu a babička na něj vyjela. Řekla, že si ji má připravit sám, že není jeho služka a že si má uvědomit, že v dnešní době už ženy neobskakují muže. Seděla jsem tam jako opařená, myslela jsem, že spolu pěkně vycházejí. Děda mi pak se smíchem vysvětlil, že babička ráda surfuje na stránkách různých feministických spolků a s kamarádkami řeší gender promblematiku," vypráví.

Děda se tomu směje, rodina je zaražená. Babička, třiasedmdesátiletá Jitka k tomu říká toto: "Celý život jsem měla pocit, že musím sloužit své rodině a ještě k tomu chodit do práce. Tak mě doma vychovali. Teprve před lety se mi otevřely oči a závidím dnešním mladým holkám, že si dělají co chtějí. Když chce někdo kávu, ať si ji uvaří. Když není doma co jíst, proč bych měla jít na nákup já? Ať jde muž. Chci to takhle zavést aspoň na ten zbytek života, který mi zůstává," vysvětluje.

"Ženy jsou samostatnější, čím dál více vzdělané, jsou samostatnější i ekonomicky, takže jsou schopny, byť třeba nerady, žít samy," připomíná  psychiatrička Tamara Tošnerová, autorka knihy Jak si vychutnat seniorská léta. "Na druhé straně by žena stále ráda pod vlivem tradičně chápané mužské role k muži takzvaně vzhlížela. Až do smrti by ho chtěla vnímat jako oporu. Realita je však jiná," říká. Ano, realitou je chaos v tom, co ženy i muži od partnerů a partnerek vlastně očekávají.

Další typický příklad je pár šedesátníků z Ostravska. On býval středoškolský profesor, ona prodavačka. "Muž byl u nás vždy ten moudřejší, vzdělanější, rozhodoval. Já byla ta upravená, obětavá, ale obyčejná prodavačka, kterou on celý život vede, poučuje a řídí. Když manžel onemocněl, začal být protivný a panovačný. Přestože mu lékař zakázal řídit auto, odmítá abych řídila já a všude nás musí vozit dcera. Často jsem od něj slyšela větu: To nezvládneš, to neumíš," vypráví. 

A tak se začala chovat tak, aby jemu, sobě i okolí dala najevo, že zvládne vše. Že vlastně manžela nepotřebuje. Chodí do spousty kroužků, na výlety s klubem turistů, její domácnost poněkud zchátrala. Muž chodí dvakrát týdně na obědy do nedaleké jídelny, většinu času tráví každý ve svém pokoji. Jejich vztah je v penzi na bodu mrazu. "Chovám se tak, jak se dříve chovali muži," shrnuje dotyčná. 

Potíž je v tom, že mnohé mladé dámy, které dosáhly nejvyššího bodu samostatnosti, vydělávají spoustu peněz a žijí tak, jako dříve žili muži, nejsou až tak úplně šťastné. Vznikla armáda single žijících třicátnic, které nemohou najít toho pravého muže, se kterým by chtěly založit rodinu. A řada single mladých mužů tvrdí, že nemohou najít tu pravou ženu, protože se mnohé z nich chovají jako chlapi. A oni by tak rádi křehkou bytost, která k nim vzhlíží a potřebuje ochránit.

Těžko říct, jaké vztahy k sobě ve stáří budou mít tito dnešní třicátníci, ale že gender problematika se už týká i seniorů, je jasné. Takže mnoho mladých lidí ještě asi čeká velké překvapení, když zjistí, že jejich babičky se už dávno nechovají jako babičky z pohádek, které podstrojovaly dědečkům, ale že naopak dědové to teď mají pořádně těžké.

Hodnocení:
(3.8 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Várošová
Také toto slovo je mi neznámé.U nás máme práci rozdělenou,takže každý ví co kdo má dělat.V životě by nevysával a neuklízel prach a okna.To se paní Naďa má.Pomáháme si,kafe vaří muž,protože bych mu ji udělal silnou.Je to taky o chování ženy k muži a naopak.Když je žena semetrika,tak zůstane z ní celý život.
Hana Rypáčková
Muži se snaží chovat mužně, i když pomáhají v domácnosti. Ženy někdy zapomínají chovat se žensky , když mají toho naloženo víc než dost. A když mají být máma-táta, není se čemu divit. Soužití je o úctě, upřímnosti ,lásce a toleranci v každém věku.
ivana kosťunová
Toto téma je velmi zajímavé a vydalo by na delší diskuzi na několik podtémat. Žijeme v době, kdy se mění pohled na svět, mění se hodnoty, přístup k životu. Jsme z toho všichni tak trochu zmateni a hledáme si stále obtížněji svá místa v životě. Někoho jste asi velmi popudila, no to se stává.
Zdenka Jírová
Slovo "gendr" neznám a nějak s ním asi nesouhlasím. Jsem emancipovaná žena, ale s příklad o přípravě kávy se mi nelíbí.. Jsem pro dobrovolné rozdělení povinností v rodině. U nás ten, kdo by měl chuť na kávu se automaticky zeptal, zda ten druhý chce také. Bez vyjíždění na druhého. Žena by měla zůstat ženou, i když bude ředitelkou koncernu a muž by své ženě měl pomáhat a být jí oporou jako muž. O děti se starají samozřejmě oba. Pak si mohou jeden druhého vážit a důvěřovat si. Se zásadní výměnu rolí v manželství nesouhlasím, podle zkušeností z okolí vím, že to dlouho nefungovalo.
Helena Hejduková
Slovo gender má stejný význam jako slovo pohlaví, oba výrazy se používají v souvislosti s rozdíly mezi muži a ženami. Pohlaví se používá u biologických rozdílů a gender u sociálních rozdílů , t.j. mužský a ženský gender udává postavení a chování ženy a muže ve společnosti. Na rozdíl od biologických rozdílů se sociální rozdíly vyvíjí v čase v závislosti na hospodářském, ideologickém a následně na legislativním vývoji v jednotlivých kulturách, ale i mezi nimi. Jednoduchým příkladem je, že biololgicky je podmíněno, že jen ženy rodí děti, ale už biologie neurčuje, kdo je bude vychovávat a kdo je finančně a materiálně bude zabezpečovat. Byl model, že matka zůstala na mateřské dovolené a otec finančně rodinu zabezpečoval. V současné době se však tento model blíží ke genderové rovnosti, kdy o děti se může starat jak muž i žena, což je dáno vyrovnáním příjmů u některých partnerů, resp. třeba i tak, že žena je na tom finančně lépe a může rodinu lépe zabezpečit a rodičovskou dovolenou nastupuje muž díky legislativnímu opatření. Tímto je dána možnost rovnosti k opatrování dětí pro muže i ženu, je tomu přisouzena stejná hodnota. Je na partnerech jakou zvolí variantu a jejich svobodné rozhodnutí je považováno za stejně přijatelné. Neberte to prosím jako poučování, ale jako informaci, protože když jsem se setkala s tímto pojmem poprvé, tak mě to dost zajímalo, co to obnáší, Jinak souhlasím plně s příspěvky paní Nadi a Petra. První případ změny je k pousmání, protože děda vzal úlet své bábinky s nadhledem. Ten druhý je smutný, paní neunesla krizi při onemocnění manžela a zachovala se absolutně nevhodně, zřejmě ve své jednoduchosti vůbec nepomyslela nato, jak by se situace ve vztahu mohla vyvinout, kdyby to bylo opačně. Soudit mi ale nepřísluší.
Naděžda Špásová
Ještě dodatek. Slovo gender také neznám a hlavně se mi nelíbí.
Naděžda Špásová
Souhlasím s Petrem. Celý život je o vzájemné toleranci. Žena může být emancipovaná, rovnat se mužům, vydělávat víc než muž, ale nesmí zapomenout zůstat ženou. Jsme s manželem 38 let. Od začátku doma pomáhá, tzn. občas vyžehlí, myje nádobí, okna. Nikdy mu to nepřipadalo nenormální. Prostě domácnost a děti jsou obou a ne jen ženy. Jsme oba v důchodu a ta ponorka tam občas je. S tím si holt musíme poradit. A dělat ze sebe v 63 letech soběstačnou a nezávislou? Proč? Je to přece hloupost.
petr stejskal
No, moc jsem nepochopil to divné slovo. Slyším ho poprvé. A co jsme přejali z angličtiny za mnoho nestojí. Je snad samozřejmé,že muž a žena i v rodině jsou rovnocennými partnery,ale shodnými. Ať se to někomu líbí či ne,příroda něco zařídila a tak člověk je nakodován už od pravěku. Samozřejmě není přece problém,aby muž umyl nádobí, mnohdy i uvařil. na tom není nic špatného. Je to o domluvě. Slovo musíš tam nepatří. jenže tohle se musí říci už na začátku,spíš před začátkem. Ano, většina žen vzhlíží, nebo spíš bere jako skutečnost,že muž je jakýmsi šéfem domácnoti. Pardon,blbě to zní. vždyť opak má své pořekadlo. POD PANTOFLEM. Obráceně to nebývá. Ale chtít měnit pravidla během času a hlavně k stáří,není dobré řešení. Je totiž jedna nevýhoda důchodu. Do té doby partneři chodili do zaměstnání,takže ponorková nemoc nehrozila. Ten důchod už je horší. Tady ponorková nemoc hrozí. A je jen na těch dvou, jak se domlouvají. Děda se zeptal: Nedáme si kafe? On neřekl :Uvař mi kafe. babča či někdo jiný mohl říci,že ano. A už je jedno,kdo se k tomu vaření zvedne.
Vladka Steinová
Slovo gender znám z latiny, jako odvozeninu od slova genus-rod. Pak se "zabydlelo" v AJ a nakonec v ČJ, ale musím říci, že se mi v českém jazyce aplikace tohoto slova ani trochu nelíbí. I přesto, že jsou již genderová studia zabývající se tímto pojmem, významem i použitím na Filozofické fakultě.